„Situace už není stejná jako v listopadu 2015. Po pařížských útocích byl stát v šoku, neuměli jsme vyhodnotit dosah tohoto fenoménu a už vůbec ne riziko vražd, které měly teprve přijít. Dva roky poté se hrozba nejen nesnížila, ale výrazně se vyvinula,“ upozornil v rozhovoru pro server L’Express francouzský ministr vnitra Gérard Collomb.
Protiteroristický zákon ohrozí svobodu ve Francii, tvrdí OSN |
Ten také v několika číslech shrnul výsledky výjimečného stavu, který ve středu po dvou letech skončil. Návrat k předchozímu stavu se však nekoná, výjimečný stav nahradil nový protiteroristický zákon, který v pondělí podepsal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Právě zpřísněním bezpečnostní normy Macron podmínil konec výjimečného stavu, podle kritiků je však nový zákon v podstatě jen mírnějším pokračováním původně dočasného výjimečného stavu. Ministerstvo vnitra totiž nadále může v případě ohrožení bez povolení soudu vytvořit bezpečnostní zóny, a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Ve vymezené oblasti může policie provádět domovní prohlídky. Podle Collomba je však zákon v současnosti pro Francii nezbytný.
„Teroristická hrozba zůstává velká. I když si i nyní musíme dávat pozor na vnější rizika – atentáty řízené lidmi z oblastí, které stále ovládá Daeš (arabský výraz pro Islámský stát – pozn. red.) –, ona hrozba je teď hlavně zevnitř. Jedná se o lidi, kteří na francouzském území tvoří malé skupiny s cílem spáchat zločiny v masovém měřítku, jako byl útok v Barceloně, nebo jednají individuálně,“ říká ministr s tím, že podle jeho informací po boku islamistů v Sýrii či Iráku zemřelo asi 278 Francouzů.
Pravděpodobně jich však bude ještě víc a dalších asi sedm set lidí – z toho na tři sta žen – na území takzvaného Islámského státu zůstává. Přes tři sta lidí se do Francie vrátilo: 178 mužů (z toho 120 je ve vězení), 66 žen (z nichž čtrnáct je za mřížemi) a 58 mladistvých, většinou mladších dvanácti let.
#LoiAntiterrorisme ✅ Engagement tenu, nous sortirons de l'état d'urgence le 1er novembre tout en renforçant la sécurité de nos concitoyens. https://t.co/aTOe52sTYm
„Slib dodržen: 1. listopadu opustíme výjimečný stav a zároveň posílíme bezpečí našich občanů,“ napsal Macron na Twitter (na snímku uprostřed, vlevo sedí ministr vnitra Collomb a vpravo mluvčí francouzské vlády Christophe Castaner).
Přes třicet zmařených atentátů
Francouzským bezpečnostním složkám se od 13. listopadu 2015, kdy skupina atentátníků zabila v klubu Bataclan a na dalších místech v Paříži 130 lidí, podařilo překazit 32 teroristických útoků. Během dvou let byl výjimečný stav šestkrát prodloužen.
Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt, míní francouzský právník |
Původně měl přitom skončit už loni v létě. Jenže pár hodin poté, co při oslavách výročí dobytí Bastily tehdejší prezident François Hollande oznámil konec tohoto dočasného opatření, najel řidič nákladního vozu na promenádu v Nice a zabil 86 lidí.
Z dvaatřiceti překažených útoků jich teroristi třináct zamýšleli provést v letošním roce. Zhatit se je podařilo nejen díky opatřením v rámci výjimečného stavu, ale i pomocí informací ze zahraničí, dodal Collomb. Mělo k nim dojít například na politických mítincích před prvním kolem francouzských prezidentských voleb.
Další zadržení zase přiznali, že chtěli zaútočit v koncertním sále, obchodním centru v Paříži nebo v jaderné elektrárně. Poslední zmařený útok podle Collomba plánovali dva vězni v káznici Fresnes na předměstí metropole.
Tisíce domovních prohlídek a stovky zabavených zbraní
Výjimečný stav francouzské policii umožňoval častější domovní prohlídky u lidí podezřelých z napojení na džihádistické skupiny (s novým zákonem se jejich název změnil na „domácí návštěvy“). Policisté provedli 4 457 razií po celé Francii, při čemž zabavili 625 střelných zbraní, z toho 78 útočných pušek a samopalů. Podle listu Le Figaro našli při prohlídce dokonce i raketomet.
Repatriace rodin džihádistů?Co dělat se ženami a dětmi francouzských džihádistů, zajatými v Iráku a Sýrii? Jejich příbuzní volají po repatriaci do Francie, ale vláda si dává pozor na přijetí takového závazku, což svědčí o jejích rozpacích v ožehavé otázce „navrátilců“, upozornila agentura AFP. Amine Elbahi neslyšel o své sestře od února, kdy krátce hovořili po telefonu. Devatenáctiletá dívka opustila v srpnu 2014 svou rodinu v Roubaix na severu Francie, aby se vydala do syrské bašty Islámského státu Rakky. Nyní je z ní vdova po francouzském členu IS a má dvě děti. Rakku dobyla před dvěma týdny aliance arabských a kurdských jednotek. Amine napsal prezidentu Macronovi žádost, aby umožnil „mladistvým a ženám s dětmi vrátit se do Francie“ a aby se až ve Francii posuzovalo jejich jednání. Podobný dopis napsaly i dvě desítky rodičů, prarodičů a příbuzných mladých dívek, které odešly do Sýrie či Iráku. Vyzvali prezidenta, aby tam tyto ženy nenechal postavit před soud. V těchto zemích se podle nich „vykonává trest smrti a systematicky dochází k mučení, sexuálnímu obtěžování a znásilňování“ a ženy by tam mohly být odsouzeny za terorismus stejně jako bojovníci. |
Čtvrtinou případů se pak zabývaly soudy, které poslaly 646 lidí do vazby. Dalším 752 nařídily domácí vězení, při němž se musí podezřelí zdržovat doma od osmi večer do šesti ráno a dvakrát až třikrát denně se musí hlásit na místní stanici. Bez příslušného povolení navíc nesmí odjet z města. „To nepochybně umožnilo zabránit několika atentátům,“ zhodnotil opatření Collomb.
S koncem výjimečného stavu už ministerstvo vnitra lidem podezřelým z přípravy teroristického činu nemůže domácí vězení nařídit. Zákaz opuštění města však pro ně stále platí. Preventivní prohlídky u podezřelých musí opět povolit soudce.
Zavřené mešity
Za poslední dva roky zakázaly dále francouzské úřady provoz devatenácti mešit, jejichž imámové podle vyšetřovatelů šířili v kázaních nenávist a nabádali k násilí. Jedenáct modliteben je dosud zavřených.
U dvou z nich však omezení za dva týdny pomine. „S koncem výjimečného stavu se některé mešity budou moci znovu otevřít,“ potvrdil Collomb s tím, že se jejich případy „vyvinuly“. Ministr zůstává i přesto obezřetný a zdůrazňuje, že osud zbylých mešit se bude dále řešit.
Úřady i po skončení výjimečného stavu totiž mohou uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud nabydou přesvědčení, že se v nich šíří nenávist nebo se v nich omlouvá terorismus. Policie může také vymáhat od podezřelých z terorismu přístupová hesla k jejich elektronické komunikaci.
Collomb však trvá na tom, že policisté nevpadnou do domu každému, kdo „lajkne“ radikálnější status na Facebooku, ale jen tomu, kdo bude představovat opravdové nebezpečí a bude se o radikální islamismus zajímat dlouhodobě. Stojí si také za tím, že svobodu Francouzů nový zákon neohrozí.
„Naopak. Individuální svobody jsou zajištěny lépe než pod výjimečným stavem. Nová opatření jsou velmi cílená a pro pořádkové jednotky budou stále stejně účinná. Například domovní návštěvy a konfiskace budou nyní podléhat soudnímu dohledu,“ řekl ministr.
„Tento zákon umožňuje, aby bylo bezpečí Francouzů stále zajištěno a naše jednotky měly možnost pracovat. Pokud by totiž výjimečný stav skončil a nic se při tom nezměnilo, nebylo by možné ochránit veřejné akce,“ dodal.
19. září 2017 |
