Na ruském politickém nebi se objevila nová hvězdička. Dcera bývalého petrohradského starosty a příslušnice ruské „zlaté mládeže“ oznámila svou kandidaturu na funkci ruského prezidenta.
Bude nepochybně zajímavé sledovat, jaký další osud bude mít. Zda se z ní stane stálice politické scény, nebo jenom na nějaký čas zazáří a jako kometa brzy zmizí z pohledu svých spoluobčanů.
I když Rada federace (horní komora ruského parlamentu) ještě nevyhlásila termín prezidentských voleb, z textu relevantních zákonů, především zákona „O volbě prezidenta RF“, plyne, že první kolo voleb nové hlavy Ruské federace by mělo proběhnout 18. března 2018. V zemi, kde je prezident nepochybně nejsilnější politickou figurou, zásadně ovlivňující osudy svých spoluobčanů, by pozorovatel očekával, že necelých pět měsíců před dnem D naplno probíhá předvolební kampaň. V Rusku tomu tak není.
Vladimír Votápek Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul České republiky v Ruské federaci. Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu. |
Pravda, k dnešnímu dni existuje seznam 15 uchazečů o post hlavy státu. Někteří z nich jsou vyložení outsideři, jiní patří mezi dlouholeté politiky (jako například Vladimir Žirinovskij, nebo Grigorij Javlinskij). Rozhodující ale je, že mezi deklarovanými uchazeči dosud chybí dosavadní prezident a podle všech relevantních odhadů i budoucí hlava státu – Vladimir Vladimirovič Putin.
Předvolební kampaň proto vlastně ani neprobíhá. Jedinou osobností, která bere blížící se volby opravdu vážně, je opoziční kandidát Alexej Navalnyj. Ten využívá každou příležitost, aby útočil na ruský establishment i prezidenta Putina a ukazoval jejich zkorumpovanost a neschopnost vyvést Rusko z dlouhodobé morální i ekonomické krize.
Problémem Alexeje Navalného je ale skutečnost, že byl v letech 2013 a 2014 dvěma pravomocnými výroky soudu uznán vinným ze zpronevěry a odsouzen k podmíněným trestům odnětí svobody. Proto nemůže být Ústřední volební komisí platně zaregistrován jako oficiální uchazeč o zvolení hlavou ruského státu – a to bez ohledu na všeobecné přesvědčení, že oba soudní výroky jsou nespravedlivé a byly zfabrikovány na základě pokynu z Kremlu.
Jak bylo řečeno úvodem, zatím nejnovějším přírůstkem na seznamu kandidátů je Ksenija Anatolijevna Sobčaková, mladá dáma, která se dlouhá léta pohybuje ve světě módy a na televizních obrazovkách jako moderátorka a novinářka. Ksenija Anatolijevna je dcerou prvního demokraticky zvoleného petrohradského starosty, v jehož týmu svého času pracoval i dnešní prezident Vladimir Putin.
Protože rodná KGB nedokázala mladého operativce po stažení z NDR uživit, našel si Vladimir Vladimirovič civilní zaměstnání u tehdejší hvězdy demokratické scény, Anatolije Sobčaka. Od těch dob se také datuje zvláštní vztah mezi Putinem a mladou Sobčakovou. Ten byl potvrzen naposledy 24. října, kdy princezna Ksenija prohlásila, že Putin svého času zachránil jejímu otci život a proto nebude současného prezidenta nikdy kritizovat jako člověka, ale pouze jako politika.
Podle všeho tak nechtěně potvrdila spekulace ruského tisku, že Kreml už od léta hledá vhodnou ženskou figuru, která by mohla sehrát roli jakéhosi Putinova volebního sparingpartnera. Kandidáta, který by zaujal především liberální městské voliče, pro které je současný prezident poněkud nevolitelný.
Ksenija Sobčaková je pro tuto roli velmi vhodná. Podle průzkumu sociologické agentury VCIOM její jméno zná 95 % Rusů. V minulých letech se opakovaně objevovala na akcích pořádaných Navalným a dalšími Putinovými protivníky, což jí dodává určitou opoziční legitimaci. Tu ještě posílila prohlášením, že v případě účasti Alexeje Navalného ve volbách ze soutěže odstoupí, aby netříštila demokratické síly.
Má to jenom jeden malý háček – pravděpodobnost, že Navalnyj opravdu bude moci kandidovat, se blíží k nule. A proto se zdá být jisté, že princezna Ksenija bude moci sehrát svou roli až do konce. Zároveň má pověst členky „zlaté mládeže“, což ji spolehlivě diskvalifikuje v očích těch, kteří v Rusku skutečně drží moc. To jenom pro případ, že by vzala svou roli opravdu vážně a chtěla se dostat k výsledku vyššímu než jednotky procent. Její účast ve volbách tak bude pro Vladimira Vladimiroviče vítaným dárkem. Na jednu stranu ji bude moci v očích Západu, ale i části domácího publika, prezentovat jako důkaz demokratičnosti voleb. Na stranu druhou ho Ksenija nemůže ohrozit.
Dnes samozřejmě nemůžeme říct, zda se myšlenka účasti v prezidentských závodech vylíhla bezprostředně v hlavě Ksenije Sobčakové, nebo zda jí to někdo poradil. Z pohledu Kremlu je ale její kandidatura opravdu dobrá zpráva. Proto bych se docela vsadil, že nápad poslat mladou Sobčakovou do voleb se vylíhl v hlavě nějakého šikovného analytika ruských zvláštních služeb.
Asi tak, jako před dávnými lety vytáhla KGB na politickou scénu Vladimira Žirinovského. Od těch dob hraje Vladimir Volfovič roli opozice. Vulgární a nacionalistické karikatury opozice, je nutné poznamenat. Ale pro kremelské režiséry ruské parodie na demokracii je i taková role dobrá. Teď bude zajímavé sledovat, jak svou roli sehraje Ksenija Sobčaková. Doufejme, že při ní prokáže lepší vkus než Vladimir Žirinovskij.
