S napětím očekávaná a opakovaně odkládaná schůze katalánského parlamentu začala krátce po 18:00 SELČ. Před ní premiér Carles Puigdemont prohlásil, že nejprve zvažoval možnost předčasných voleb, nakonec však tuto variantu vyloučil. „Byl jsem připraven vyhlásit volby, pokud by nám dala vláda nějaké záruky. Ty však nepřišly, takže nemáme důvod k předčasným volbám,“ vysvětlil Puigdemont.
Vzepřou se Madridu? Katalánci řeší, ke komu se přikloní jejich policie |
Dodal, že aplikace ústavního článku 155 k omezení autonomie, kterou se chystá v pátek schválit španělský Senát, je „nespravedlivá“ a „nezákonná“. „Nyní je na katalánském parlamentu, aby vyhlásil nezávislost,“ prohlásil.
Parlament by měl zasedat až do pátku. Z jednání by měla vzejít reakce na případné omezení autonomie ze strany španělského Senátu či vyhlášení jednostranné nezávislosti. O rezolucích bude katalánský parlament hlasovat až v pátek po poledni.
Katalánsko mohlo omezení autonomie zvrátit jen vyhlášením předčasných voleb. Madrid tvrdil, že v případě takového kroku ještě zváží odebrání části autonomie tohoto regionu. Jasně to však nikdy nepotvrdil.
Katalánská média spekulovala, že Puigdemont volby vyhlásí v průběhu dne. Nahrávaly tomu i reakce z politických kruhů. Dva separatističtí poslanci dokonce na protest proti možnému vyhlášení předčasných voleb rezignovali.
Únava a strach z násilností
Už několikátý den proti postupu Madridu protestují v ulicích Katalánska tisíce lidí. Největší setkání se ve čtvrtek očekávají v Barceloně, Tarragoně, Gironě a Lleidě. Do ulic zde hodlají vyjít zejména zástupci unie studentů.
Situaci přímo v Barceloně sleduje i reportér MF DNES. „Demonstrace na univerzitním náměstí už začala. Jsou zde převážně studenti středních a vysokých škol. Kolem je katalánská policie. Ta lidem nevadí, jakmile ale nad davem proletí vrtulníky, ozve se pískot,“ popisuje. Na demonstraci jsou vidět transparenty s podobiznou španělského premiéra Mariano Rajoye a nápisem „Bestie 155" podle článku, který má omezit autonomii Katalánska.
Boj za nezávislost Katalánska přijeli podpořit i někteří lidé z jiných španělských regionů. Z Madridu dorazila i Carmen, která se netají svými levicovými názory. Reportérovi MF DNES sdělila, že osamostatnění Katalánska podporuje, protože tak má fungovat demokracie.
Únava a strach
Mezi zastánci samostatnosti je však patrná určitá únava z opakovaného odkládání finálního rozhodnutí katalánského parlamentu. Obávají se také, že ve výsledku zůstanou odříznuti od okolí a životní úroveň půjde dolů. Strach mají rovněž z propuknutí násilí v případě, že by se vyhrotily protesty v ulicích. Lidé, kteří podporují setrvání Katalánska ve Španělsku, se o celé situaci příliš bavit nechtějí.
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat? |
Ve čtvrtek o dalších krocích Madridu jednala také speciální senátní komise, před níž měl právo obhajovat své postoje i Puigdemont. Ten to ale ve středu odmítl s tím, že Madrid se už rozhodl aplikovat článek 155 španělské ústavy a omezit autonomii Katalánska. Do Senátu vyslal svého zástupce Ferrana Mascarella.
Mascarell však musel opustit senátní sál, kde se o omezení autonomie jedná. Podle deníku El Periódico tak učinil poté, co vládní lidovci odmítli jeho přítomnost před komisí. Mluvčí lidovců José Manuel Barreiro zdůvodnil toto rozhodnutí tím, že katalánská vláda neprojevila dostatečnou „úctu k horní komoře parlamentu“, když neposlala na jednání komise člena vlády.
Případné omezení autonomie obsahuje i odvolání katalánské vlády a omezení pravomocí katalánského parlamentu. Podle Puigdemonta ale ústava neumožňuje Madridu odvolat autonomní vládu, nýbrž prý jen dovoluje centrální vládě „dát pokyny“ úřadům autonomního regionu.
Katalánský vicepremiér Oriol Junqueras dopoledne prohlásil, že jedinou možností je vyhlášení nezávislosti regionu. „Budeme pracovat na tom, abychom prosadili myšlenku vytvoření republiky. Máme k tomu demokratický mandát,“ prohlásil podle serveru The Guardian.
Samotní obyvatelé Katalánska jsou v otázce nezávislosti podle dřívějších průzkumů rozděleni zhruba půl na půl.
