Obyvatelé městečka Sappada se v září konečně dočkali. Oblíbené centrum zimních sportů v Karnských Alpách po vleklém byrokratickém procesu dostalo od vlády v Římě povolení, že může opustit Benátsko a přičlenit se k autonomní oblasti Furlansko - Julské Benátsko.
Důvodů k bezprecedentnímu stěhování v rámci italských regionů bylo víc. “Máme vlastní dialekt, který pochází z němčiny. A kulturně máme blíže k Furlansku,” uvedl pro The Guardian starosta Sappady Manuel Piller Hoffer.
“Hlavní důvod je však ekonomický. Když žijete vedle poloautonomního regionu, vnímáte výhody, které sami nemáte. Vidíte, že lépe kontrolují své finance, mají lepší zdravotní péči a dělají rozumné investice - vidíte lepší životní standard,” dodává Hoffer.
Jde hlavně o peníze
Větší kontrolu nad financemi by si chtěla vymoci i Lombardie a také Benátsko, tedy region, od něhož se Sappada “odtrhla”. Jde o bohaté oblasti, v nichž žije asi čtvrtina obyvatel Itálie. A v obou vládne Liga severu, která prosazuje federalizaci země a svého času dokonce horovala za odtržení severních regionů.
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii |
Hlasování lze vnímat i jako další hlas ve volání po větší autonomii, které v Evropě zaznívá v posledních letech a jehož posledním výkřikem je současná katalánská krize. Uvědomují si to i politici v Benátkách a Miláně. „Tohle je konec Španělska,“ komentuje napětí mezi Barcelonou a Madridem lombardský prezident Roberto Maroni.
Plebiscity, které vyjdou celkem na 55 milionů eur, jsou spíše politickým gestem. Italská ústava každému z dvaceti regionů umožňuje usilovat o větší pravomoci skrze dialog s centrální vládou. Do něj se tuto středu pustila například Emilia-Romagna, kde vládne Demokratická strana italského premiéra Paola Gentiloniho.
Roberto Maroni a jeho benátský protějšek Luca Zaia tvrdí, že vláda v Římě jejich nabídky k jednání ignorovala, a jediným řešením je tak referendum. Jde hlavně o peníze. Oba regiony podle nich do Říma na daních pošlou dohromady o 100 miliard eur víc, než získají. Do svých rukou také chtějí dostat kontrolu nad migrací, školstvím a průmyslem.
Volby na obzoru
Konání plebiscitu podpořilo i protestní Hnutí pěti hvězd, a tak se očekává, že voliči v neděli vzkaz severních regionů centrální vládě mohutně podpoří. Demokratická strana obyvatele Lombardie a Benátska vyzvala, aby se hlasování neúčastnili. Proti se postavili také někteří významní podnikatelé jako například Luciano Benetton.
“Všichni bychom chtěli mít větší kontrolu nad vědeckým výzkumem, vzděláváním a inovacemi. Nesouhlasíme ale s tím, že se jen tak vyhodí 55 milionů eur,” prohlásil radní Alessandro Alfieri z Demokratické strany. “Referendum představuje velký výdaj a nebudeme z něj mít žádný užitek, zvlášť pokud bychom to mohli udělat stejně, jako to udělala Emilia-Romagna,” dodal.
Referenda podle něj mají Lize severu posloužit především jako propagace před příštími parlamentními volbami, které se konají v květnu příštího roku. Podle listu The Financial Times se očekává, že volby skončí patem a Liga severu, pro kterou by nyní podle průzkumů hlasovalo 14,7 procenta voličů, by mohla sehrát při sestavování vlády klíčovou roli.
