První dotaz na expremiéra Jiřího Paroubka směřoval na jeho odhad výsledku nadcházejících parlamentních voleb. „V tuto chvíli pár dní před volbami tohle říkat je velice problematické, protože některé průzkumy se poněkud liší, i průzkumy agentur, kterým já v zásadě věřím,“ odpověděl Paroubek. „Snažím se ty věci (průzkumy) zprůměrovávat,“ dodal.
Podle něj je ale pravděpodobné, že volby vyhraje hnutí ANO, záleží však s jakým náskokem. Připomenul dále, že je polovina voličů stále nerozhodnutá, a je otázka, ke komu se přikloní. Na ústupu jsou podle Paroubka všechny tradiční politické strany s výjimkou komunistů, kteří by mohli posílit.
„Když někomu hlasy ubývají, musí někomu přibývat. To jsou strany, které tady nebyly, nebo strany takového mesiášského typu. To je strana pana Okamury a také Piráti,“ řekl. Takové strany jsou dle něj v naprosté většině proti establishmentu.
Terorismus a uprchlíci jsou virtuální témata
„Tyto volby jsou plné paradoxů. U nás jsou témata, která jsou tak trochu virtuální,“ řekl také Paroubek. Mezi takové řadí například strach z uprchlíků či z terorismu. „Mně to připadá neadekvátní, ale v politice a zvláště před volbami se zkrátka hraje s emocemi,“ dodal.
„Je to umění použít ta správná hesla a slogany na tom správném místě, ač když se dívám na výkony představitelů hnutí (SPD) při debatách, tak jsou žalostné. A to, co má třeba pan Okamura na billboardech, jsou pro mě úplné podivnosti. Ale na voliče to zabírá a on se může za určitých okolností dostat třeba i přes deset procent,“ myslí si expremiér s tím, že Okamura je podle něj „nesmírně schopný populista“.
ČSSD by měla cílit alespoň na 15 procent, míní Paroubek
Paroubek se také vrátil ke svému působení v čele ČSSD. „V roce 2005, když jsem se stal místopředsedou ČSSD, měsíc předtím, než jsem se stal českým premiérem, tak na sjezdu, který byl v atmosféře velmi pohřební, protože strana měla někde kolem 10 až 12 procenty volebních preferencí (...) tak tehdy jsme přijali usnesení, že pokud vedení strany při volbách v roce 2016 nezíská alespoň 30 %, tak že odstoupí kolektivně.“
Podobné usnesení by mohli učinit i současní lídři sociální demokracie, míní Paroubek s tím, že by cílem mělo být alespoň 15 procent. S takovým ziskem by se podle něj ještě mohli dostat do vlády. „Ale pokud to bude méně hlasů, bylo by to sebevražedné, protože v příštích volbách by (ČSSD) nemusela získat ani těch deset procent nebo třeba ani pět,“ dodal Paroubek.
V takovém případě by strana měla sáhnout po nových lidech, kteří se osvědčili v minulosti a současné vedení by mělo odstoupit.
Nástup Lubomíra Zaorálka do čela volební kampaně podle Paroubka zastavil propad preferencí, ale neznamenal ani výraznější nárůst. Naznačil ale, že by bylo lepší, kdyby se stal Zaorálek po odstoupivším Bohuslavu Sobotkovi také předsedou strany, aby ČSSD mohla pocítit větší jednotu. V čele partaje je v současnosti Milan Chovanec.
Expremiér také mluvil o českém prezidentovi Miloši Zemanovi. Myslí si, že pro prezidenta je ideální koalice ČSSD a hnutí ANO, neboť je v takovém případě větší šance, že se proti němu taková vláda přímo nepostaví, jako by mohlo nastat v případě vlády pravicové. Dodal, že je ale otázkou, jestli bude Zeman v příštích volbách skutečně kandidovat kvůli svému zdravotnímu stavu.
Paroubek byl při znovuzaložení ČSSD
Olomoucký rodák absolvoval studium na Vysoké škole ekonomické v Praze na Katedře služeb a cestovního ruchu. Před revolucí pracoval převážně jako ekonom. Ihned po dosažení plnoletosti se stal členem Československé strany socialistické a v listopadu 1989 se podílel na obnově Československé sociální demokracie.
Ve strukturách sociálních demokratů působil až do roku 2011. Na politickém vrcholu se přitom ocitl v roce 2005, kdy opustil pozici ministra pro místní rozvoj a stal se premiérem po odstupujícím Stanislavu Grossovi.
Paroubek se do ČSSD nevrátí, pro znovupřijetí nebyl nikdo z pražského vedení |
Pod Paroubkovým vedením ČSSD dosáhla ve volbách do Poslanecké sněmovny nejlepšího výsledku v historii strany, více než 32procentní zisk přesto nestačil na vítězství. O čtyři roky později už sice ČSSD volby ovládla, výsledek ale zůstal za očekáváním a Paroubek svou funkci v čele strany složil.
V roce 2011 založil novou stranu LEV 21 - Národní socialisté, v jejímž čele byl do roku 2014. Poté se z vrcholné politiky stáhnul, aby měl dle svých slov více času na rodinu a podnikání (psali jsme zde). Přesto v průběhu letošního roku usiloval o návrat do ČSSD, členství mu ale bylo pražskou buňkou strany zamítnuto (více se dočtete zde).
Bývalý předseda vlády Jiří Paroubek často poutá pozornost médií i svým soukromým životem. Je dvakrát rozvedený, z každého manželství má jednoho potomka.
Celý záznam Rozstřelu s Jiřím Paroubkem:
