„Dává to smysl. Spojovat lidi, města a firmy, aby se jim lépe žilo,“ vysvětluje důvody, proč do projektu vstoupil Petr Steklý ze společnosti Prostor plus, která za Lepším místem stojí.
Jak projekt Lepší místo funguje?
Buď si stáhnete aplikaci do mobilu nebo přes web. Více lidí používá mobil. Pak je vše snadné – vyfotíte problém a krátce popíšete. Třeba že v ulici chybí odpadkový koš. Dáte Odeslat a automaticky vás to spáruje s lokací, najde nejbližší radnici nebo městskou část a tam to dojde. Máme aktuálně zapojených 27 měst a se 13 dalšími jednáme. Jsou rozesetá po celé České republice, ale teď se nejvíce soustředíme na střední Čechy a Prahu.
Tam, kde radnice nespolupracuje, nelze podnět poslat?
Ale lze. My sami ten podnět předáme radnici a informujeme je o tom, že občan upozornil na tento problém, a vyzveme je, aby mu odpověděli. Nabídneme také, že se do systému mohou zapojit. Tomu, kdo dal podnět, pak sdělíme, jak radnice reagovala.
Dá se tedy říct, že jste spojovací článek mezi občanem a radnicí?
Ano, je to tak. Občan má výhodu, že nemusí znát mnohdy složitou strukturu radnice a to, jestli jeho problém řeší životní prostředí, dopravní odbor nebo někdo jiný. Jen pošle tip a ten dojde na správné místo.
Spolupracujete i s firmami? Jakým způsobem?
Říkáme jednoduchou věc – města jsou složena z radnic a lidí. Ti lidé někde pracují, práci jim dávají firmy. Ty také utvářejí město. Zapojujeme je proto do takového zlepšování. Máme produkt pro školy, kterému říkáme Lepší místo ve škole, což je soutěž. Firma věnuje peníze na nápady, kterými chtějí žáci vylepšit svou školu.
V jakém městě aktuálně školy zapojujete a jak to funguje?
Od října plánujeme v Kolíně obejít všechny střední školy. Je jich pět. Půjdeme do druhých ročníků, kde jim o soutěži řekneme. Sebereme od nich nápady a ze všech vybereme tři, na kterých se shodnou. Kolem nich vytvoříme tým, který bude zpracovávat prezentaci, stručný náčrt rozpočtu. K tomu jim říkáme hodně věcí k podpoře finanční gramotnosti a o tom, co je to veřejný prostor. Pak sestavíme hlasování pro veřejnost a ta vybere, co se jim nejvíc líbí. Studenti tak vidí, jak na jejich prezentace lidé reagují, což je zrovna obrázek o tom, jak dobře pracovali. Hlasování probíhá na webu. Hlasuje i porota složená ze zástupců firem.
Už jste soutěž v některých městech realizovali?
Ukončená soutěž už byla v Praze a v Kutné Hoře. Tam jsme byli i na základních školách.
Jaké nápady z toho vzešly?
Vítězný nápad v Kutné Hoře byl na učilišti pro obor kuchař a číšník. Pořádají tam jídelní venkovní festivaly a potřebují pro ně přenosnou kuchyň. Tu si z těchto peněz vytvoří. Měla by začít sloužit už koncem října. Mezi základními školami byl vítězný projekt na vznik venkovní učebny.
Děláte i akce pro veřejnost?
S firemním sektorem jsme dělali akci v Kolíně a Kutné Hoře. Měli jsme sto tisíc korun na realizaci nápadů lidí. Chodili jsme po ulicích a ptali se kolemjdoucích, co by si přáli ve svém okolí, co by jim udělalo radost. Oni mohli prostřednictvím aplikace poslat svůj nápad. Abychom jim to zjednodušili a nemuseli psát třeba projekt. V Kutné Hoře z toho vznikly cukrářské slavnosti, kam jsme zapojili všechny malé podnikatele ze středu města, kteří standardně nemají čas na propagaci. Sezvali jsme k nim asi 3 500 lidí. Nebo jsme zařizovali šachový stolek do nemocnice. Jedna babička si přála zasadit strom, tak jsme jí to umožnili. Jsou to drobné věci, které udělají radost nějaké komunitě lidí.
Jakým způsobem je projekt financován?
Předně sháníme peníze od firem, které se chtějí stát našimi partnery. Tipy od občanů financují města.
Můžete připomenout začátky projektu?
Začali jsme zhruba před pěti lety. Pak se to několik let hledalo, protože vycházíme z neziskového sektoru a nevěděli jsme, jak přesně nastavit business model. Měli jsme představu, že najdeme velkého sponzora, který nám dá peníze na rok na provoz ve všech městech. To se nestalo. Hledali jsme tedy formu, jak to udělat. Města si kupují licenční poplatky na využívání aplikace a k tomu máme partnery, pro které vytváříme takzvanou společenskou zodpovědnost.
Na co jste nejvíc pyšní?
Asi na to, že stále přibývají firmy, lidi, města, kterým dává smysl financovat a zlepšovat místa, kde jsou doma.