Vidale v textu pro server CNN potvrdil, že epicentrum zemětřesení se nacházelo u města Puebla na jihu Mexika. Síla 7,1 stupně ho řadí k nejsilnějším za poslední roky (více o úterním zemětřesení zde). Za vznikem zemětřesení podle něj byl jako ve většině podobných případů pohyb tektonických desek.
Přehled nejničivějších zemětřesení v Mexiku:19.-20. září 1985 - dvě zemětřesení v západním Mexiku, z nichž jedno dosáhlo síly osmi stupňů, si vyžádala nejméně 9500 obětí v hlavním městě a částech středního a západního Mexika. Otřesy značně poškodily části metropole. 9. října 1995 - zemětřesení o síle osmi stupňů nedaleko Manzanilla na tichomořském pobřeží zabilo nejméně 51 lidí. 30. září 1999 - zemětřesení o síle 7,5 stupně si vyžádalo nejméně 20 obětí v jihomexickém státě Oaxaca. 21. ledna 2003 - zemětřesení o síle 7,8 stupně postihlo západní a střední část Mexika. Zahynulo nejméně 28 lidí, dalších 300 bylo zraněno a na 10 000 obyvatel se ocitlo bez střechy nad hlavou. Nejhůře postižený byl stát Colima. 7. září 2016 - zemětřesení o síle 8,1 stupně zasáhlo jižní pobřeží Mexika. Vyžádalo si nejméně 90 obětí a poškodilo či zničilo tisíce domů a stovky škol. |
„Takzvaná Kokosová deska, která se táhne podél pobřeží Mexika, se pomalu podsouvá pod Severoamerickou desku. Jde o pohyb asi 7,5 centimetru za rok. Úterní zemětřesení je výsledkem ohybu desky směrem dolů,“ popisuje Vidale (mechanismus vzniku takového zemětřesení si můžete prohlédnout zde).
Připomíná, že ještě silnější zemětřesení se stejným zdrojem záchvěvů zasáhlo Mexiko před dvěma týdny (více zde).
Mělo sílu 8,1 stupně, epicentrum se však nacházelo bezmála 650 kilometrů jihovýchodně ve státě Oaxaca. Vyžádalo si desítky mrtvých.
„Zatím není jasné, zda bylo úterní zemětřesení vyvoláno těmito předchozími otřesy. Obvykle však následné otřesy přichází dříve,“ vysvětluje Vidale.
Úterní záchvěvy Mexiko zasáhly shodou okolností na 32. výročí velkého zemětřesení v Mexico City v roce 1985. Tehdy však otřesy o síle 8,1 stupně vznikly jiným mechanismem, a to z důvodu narážení Severoamerické litosférické desky do Kokosové litosférické desky a Pacifické desky. Při zemětřesení tehdy zemřely tisíce lidí (na záběry z následků otřesů se můžete podívat zde).
Zemětřesení mají tragické následky zejména v Mexico City kvůli podloží města. Mexická metropole byla původně založena na ostrově v jezeře Texcoco, které postupně vysychá, uvádí Centrum latinskoamerických studií na Kalifornské univerzitě. Město tudíž leží na trvale podmáčené půdě. Stavby se špatně provedenými základy proto i menší otřesy nevydrží.
Jak se šířilo úterní zemětřesení?
Oblast v okruhu 250 kilometrů od epicentra posledních otřesů je bohatá na zemětřesení. Seismologové zde za posledních sto let zaznamenali 19 záchvěvů o síle větší než 6,5 stupně, uvádějí stránky Geologické služby USA.
Varovný systém vyslal signál pozdě
Mexiko před lety instalovalo moderní systémy, které vysílají varování před blížícími se otřesy. V úterý však měření zklamalo. Varování před zemětřesením se k obyvatelům metropole dostalo pozdě. Problémem však nebyla samotná technika, ale její umístění. Většina senzorů se podle serveru El País nachází u pobřeží. Epicentrum posledního zemětřesení však bylo ve vnitrozemí.
„Musíme mít na paměti, že žádné varovné systémy nemohou fungovat v případě, že je epicentrum tak blízko cílovému městu,“ uvedla ředitelka mexické Národní seismologické služby Xyoli Pérez Camposová.
Zjednodušeně řečeno – záchvěvy se šířily od hypocentra směrem k Mexico City i senzorům, bohužel však obě místa leží na opačných stranách. Ve chvíli, kdy měřidla zaznamenala záchvěvy, třásla se také země v metropoli (jak funguje systém včasného varování před zemětřesením se můžete podívat na schématu zde).
„Aby byl aktivován systém varování, musí otřesy detekovat alespoň tři senzory. Je technicky nemožné, abychom takto pokryli celé Mexiko. Systém je navržen hlavně pro detekci zemětřesení v pobřežních regionech,“ dodal Carlos Valdés, ředitel Národního centra pro prevenci přírodních katastrof.
