„Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, jímž pozastavuje proces organizace referenda plánovaného na 25. září z nařízení prezidenta Kurdistánu, a to do té doby, než rozhodne o stížnosti, kterou obdržel a která tvrdí, že referendum je protiústavní,“ uvádí se ve zdůvodnění soudního verdiktu. Mluvčí soudu AFP řekl, že soud obdržel několik stížností.
KOMENTÁŘ: Češi i Kosované mohou mít vlastní stát. Tak proč ne Kurdové? |
Vláda iráckého Kurdistánu vyhlásila nezávazné referendum o nezávislosti letos v červnu. Vláda v Bagdádu s ním nesouhlasí a minulý týden se proti němu vyslovil i irácký parlament. Kurdské vedení nicméně oznámilo, že se výsledky hlasování v parlamentu řídit nebude.
Kurdové by v referendu měli odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Kurdistán a oblasti Kurdistánu mimo správu tohoto regionu staly nezávislým státem?“ Současný autonomní Kurdistán zahrnuje provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Pod kontrolou ale mají kurdské síly nyní i provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu a jejíž regionální vedení se koncem srpna vyslovilo pro účast této provincie v referendu.
Varování generálního tajemníka OSN
Před pořádáním referenda v noci na pondělí varoval také generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj může hlasování roztříštit síly v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), proti němuž nyní bojují společně kurdské milice a irácká vláda. Podobné obavy vyjádřili už dříve i jiní západní politici, podle některých expertů se ale po kurdském nezávazném referendu nic moc nezmění.
Kurdové stojí na rozcestí. Společný Kurdistán je jen sen, říká analytik |
„Den po referendu bude velmi pravděpodobně vypadat skoro stejně jako den před ním,“ domnívá se například Michael Knights z washingtonského institutu pro blízkovýchodní studia. Podle něj se nejspíš většina obyvatel iráckého Kurdistánu v referendu vysloví pro nezávislost, což ale nebude mít zatím žádné administrativní důsledky. „Irácká ústava nezakotvuje mechanismus pro odtržení části země, takže referendum nespustí kexit,“ řekl serveru BBC Knights v narážce na chystané vystoupení Británie z EU, jemuž se říká brexit.
Jiní analytici se ale domnívají, že se referendem zhorší vztahy s některými sousedy, jako například s Tureckem či s Íránem. Podle Michaela Stephense z britského institutu pro studium obrany a bezpečnosti (RUSI) se vztahy Iráku s jeho sousedy „značně zkomplikují“ a „možná to i zažehne konflikt“.
Turecké obavy
Například Turecko, které se obává nárůstu separatistických tendencí u početných Kurdů v jeho zemi, prohlásilo, že irácký Kurdistán za uspořádání referenda zaplatí. „Pokud chce někdo zlomit vůli kurdského lidu násilím, jen ať přijde a zkusí to,“ uvedl podle místního tisku prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání.
Vojenské cvičeníTurecké ozbrojené síly provedly vojenské cvičení na irácké hranici, a to týden před chystaným referendem o kurdské nezávislosti v severním Iráku. Podle agentury Reuters se manévrů u hraničního přechodu Habur zúčastnila stovka vojenských vozidel, většinou tanků. Na místě byly i rakety a děla. |
Podle některých expertů jde ale ze strany Ankary jen o planou rétoriku. Turecko má s Kurdistánem čilé ekonomické vztahy, dováží z něj například ropu. Z kurdského regionu pochází asi desetina celkové irácké produkce ropy. Bohatá na ropu je zejména provincie Kirkúk, která sice není součástí nynějšího autonomního Kurdistánu, ale mají ji pod kontrolou kurdské síly. Tato provincie se hodlá rovněž účastnit referenda o nezávislosti.
Konfliktu se příliš neobává ani irácký expert z londýnského institutu Chatham House Ranad Mansúr. „Nevylučuji menší šarvátky, ale konflikt není v ničím zájmu,“ domnívá se Mansúr.
Jedinou zemí v regionu, která kurdské referendum podporuje, je Izrael. Jeho premiér Benjamin Netanjahu tento týden prohlásil, že „podporuje legitimní úsilí kurdského lidu dosáhnout vlastního státu“. Podle televize CNBC je ale hlavní důvodem podpory to, že Kurdové jsou pro Izrael jakýmsi nárazníkem vůči Íránu a arabským státům.
Proti referendu je i kurdská opozice
Proti referendu se staví i domácí kurdská opozice, i ta se obává, že se hlasování stane katalyzátorem konfliktu. Podle experta Michaela Knightse je načasování referenda zřejmé. „Prezident Barzání chce symbolicky zahájit proces nezávislosti předtím, než mu vyprší mandát. Příští volby jsou v Kurdistánu plánované na 1. listopadu,“ připomněl Knights.
Své hranice si určíme sami, pokud referendum neuznáte, varují Kurdové Irák |
O referendu hovoří iráčtí Kurdové už řadu let, tato otázka se ale stala aktuální s oslabováním pozic teroristického hnutí IS v Iráku i Sýrii, k němuž právě kurdské milice významně přispěly.
Kurdové jsou indoevropský národ, který nyní čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Více než třetina (přes 11 milionů) jich žije v Turecku. Irák, s asi šesti miliony Kurdů, je dosud jedinou zemí, kde mají Kurdové autonomní území s vlastní správou - mají svůj parlament, vládu i armádu.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ uměle rozdělily koloniální mocnosti a oblast obydlenou Kurdy tak rozdělily mezi několik zemí regionu.
Pokud by se Kurdové sjednotili a založili vlastní stát, vypadal by zhruba takto.
