Narození dcerky Jenovéfy oznámil před několika dny na Facebooku zpěvák Tomáš Klus. Zatímco část jeho příznivců výběr jména v komentářích chválila, zbytek se podivoval, co že je to za podivný výplod rodičovské fantazie.
„Známé osobnosti jsou při výběru jmen odvážnější než mnozí jiní rodiče, pro které bývají vzorem. Právě v uměleckých kruzích byl zaznamenán trend znovuobjevování jmen vnímaných jako zastaralá,“ říká Žaneta Dvořáková, která se vlastními jmény zabývá v onomastickém oddělení Ústavu pro jazyk český.
Stejné jméno jako dcera Tamary a Tomáše Klusových u nás v poslední necelé dekádě dostala desítka dívek, před rokem 2009 však čtyřicet žádná, necháme-li stranou kombinace dvou křestních jmen. Podle statistik, v níž ještě nejsou započteny letos narozené děti, je nositelek tohoto jména germánského původu v tuzemsku celkem 66 a jejich průměrný věk je přes sedmdesát let. Existuje však také verze bez diakritiky.
Skokani roku 2015 mezi nezvyklými jményJde o relativně nejrychleji rostoucí jména mezi roky 2014 a 2015.
Zdroj: kdejsme.cz |
Ze „starodávných“ jmen získává při pohledu na pravidelně uveřejňované statistiky ministerstva vnitra na popularitě třeba Anežka, Antonie, Ráchel, Justýna, Kvido, Prokop či Vincent. Naopak trvale ubývá například jmen Uršula, Regina, Svatava, Naděžda, Milena, Blažej, Věnceslav či Kazimír.
Loni u nás nově? Ruken, Ronda či Sannel
Neodeznívá ani trend pojmenovávání po postavách z filmů, telenovel, seriálů a jiných popkulturních produktů. Tři děvčátka nosí v tuzemsku jméno hlavní pomocnice Harryho Pottera Hermiony, další dvě pak třeba jméno elfské princezny Arwen z trilogie Pán prstenů.
Výraznější efekt měla například romantická sága o Angelice. Jméno hlavní postavy dostávalo v Česku mezi lety 1969 až 1976 dvacet až šedesát žen ročně. Po odvysílání první řady Superstar v roce 2004 jazykovědci zachytili vzestup jména Aneta, po vítězství hokejistů v Naganu byl zase hitem Dominik.
Na podzim roku 2001 se dostal na plátna francouzský film Amélie z Montmartru. V tuzemsku dříve nepoužívané jméno od té doby dostalo bezmála tisíc českých žen, z toho 81 loni. Další desítky dívek ho mají v kombinaci ještě s druhým křestním jménem.
Americký pár chce dceru pojmenovat Allah, za jméno bojuje u soudu |
„Trend pojmenovávání dítě dvěma jmény je viditelný také především v uměleckých kruzích. Uvádí se také, že při výběru mužských jmen bývají rodiče obecně konzervativnější,“ podotýká jazykovědkyně Žaneta Dvořáková.
To však neplatí třeba pro vysokoškolskou pedagožku Lenku Krejčovou, která s manželem pojmenovala syna Mnata. „Jméno si vybral manžel už při studiu na gymnáziu, kdy se učili o pověstných českých přemyslovských knížatech, a odjakživa jsme věděli, že budeme-li mít syna, bude se tak jmenovat,“ říká.
Volbu vysvětluje láskou k tradicím i snahou vyčlenit se z hlavního proudu. „A přesně k tomu chci vychovávat i syna. Třeba už pojmenováním jsme mu to dali najevo a doufáme, že bude mít vždy svůj názor a ať bude dělat cokoli, bude o tom přemýšlet a nebude se jen přizpůsobovat davu,“ vysvětluje.
Pokud matrikáři jméno nedohledají v seznamu běžně užívaných jmen, mohou doporučit ověření soudním znalcem, který hledá ve speciálních jmenných slovnících, vydaných pro evropské i mimoevropské jazyky, i v dalších dostupných análech. Pravomoc rozhodnout o zápisu však přísluší matrice.
Dvaadvacet lidí v tuzemsku nosí jméno Arsen. Premiéru měla loni ve zdejších matrikách jména Cléa, Cintia, Ronda, Ruken či Sannel. Předloni zase podle ministerských statistik rodiče z Pardubicka svého syna podle pojmenovali Stehno. „Je však otázka, jestli si pan Stehno v tiskopisu nespletl chlívečky, kam měl zapsat rodné jméno a kam příjmení,“ podotkla Dvořáková.
Psycholog: Tolerance zejména mladších se zvyšuje
Soudní znalkyně Miloslava Knappová, která se tématem vybírání a užívání křestních jmen zabývá dlouhodobě, upozorňuje, že originální jméno si nemusí svoji jedinečnost uchovat příliš dlouho. V posledním vydání její knihy s názvem „Jak se bude vaše dítě jmenovat?“ lze najít 17 tisíc variant rodných jmen.
„Někteří pro své dítě naopak záměrně volí jméno běžné, protože sami nosí nezvyklé a nechtějí, aby podobné negativní zkušenosti, které s ním mají, zažilo i jejich dítě,“ přibližuje Žaneta Dvořáková z Ústavu pro jazyk český.
Dcera má oficiální jméno „Nezjištěno“ kvůli nepružné domněnce otcovství |
Podle psychologa Václava Mertina však je současná společnost o dost chápavější než ta minulá a děti s neobvyklým jménem už nejsou ve třídě „za exoty“ tak jako dřív.
„Tolerance zejména mladších lidí je výrazně vyšší. Když se před 30 let objevila Scarlett, hodně jsme koukali. Teď už jsme o poznání dál, vlivem stěhování se paleta jmen rozšiřuje. Není důvod, aby všichni byli Tomáš nebo Petra, ale i tak by rodiče měli mít alespoň trochu rozumu,“ domnívá se psycholog.
Podle Lenky Krejčové nemá její syn Mnata se svým jménem žádné problémy. V dětských skupinách, kterých byl zatím součástí, navíc nikdy nebyl sám s netradičním jménem.
„Doposud se nestalo, že by nám někdo dával najevo, že jsme dali synovi divné jméno, a ani jednou se nad ním nepodivovali děti či dospívající. Myslím, že mladší generace už berou víceméně jako samozřejmost, že nejsou všichni Honzíkové, Kubíkové či Petříkové,“ doplnila.
Václav Mertin také upozorňuje, že neobvyklé jméno automaticky neznamená, že dotyčný bude ve škole či později v životě terčem posměšků častěji než nositel obyčejného jména.
„Jméno jako takové není primární. Nelichotivý rým lze vymyslet na každé jméno a možná ještě lépe než křestní lze zkomolit příjmení. Jde však o kombinaci s určitými osobnostními charakteristikami. Také záleží hodně na reakci, čím víc se kvůli tomu bude dítě vztekat a zabývat se tím, tím okolí bude považovat za větší srandu jej pokoušet,“ doplnil.
