Nejnovější data bosenských úřadů ukázala, že nejméně dva miliony lidí pocházejících z Bosny a Hercegoviny dnes žijí v zahraničí. To je přes 56 procent celkové populace země.
Údaje ze zprávy o migračních trendech vypracované bosenským ministerstvem vnitra přitom byly doplněny poznámkou, že vychází ze statistiky o lidech, kteří se nechali odhlásit z trvalého bydliště kvůli pobytu v jiné zemi.
Západní Balkán bez prácePodle posledních statistik Světové banky region ničí nezaměstnanost. V roce 2016 byla v Albánii zhruba 17 %, Bosně a Hercegovině 26 %, Kosovu 33 %, Makedonii 25 %, Černé Hoře 18 % a Srbsku 17 %. U mladých jsou procenta nezaměstnanosti většinou zhruba dvojnásobná. Například v Bosně je bez práce 54,3 procenta lidí do 24 let. |
To znamená, že počet obyvatel, kteří ze země odešli, může být ještě vyšší. „Dá se předpokládat, že číslo bude dva miliony o dost přesahovat,“ řekl balkánské agentuře BIRN demograf Aleksandar Cavič.
Podle bosenské zprávy nic nesignalizuje, že by se měl trend vylidňování země změnit. A podobně jsou na tom nyní i další země na západním Balkánu (Světová banka do něj zařazuje Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu, Albánii, Makedonii a Kosovo). Bosna však vede.
Loňské statistiky Světové banky vypočítaly procento lidí z celkové populace v Bosně žijící jinde na 44,5 procent, což zemi zařadilo na 16. místo na světě, nejvýše v Evropě. Až za ní zůstala s 43,6 procenta i Albánie, mnohaletý evropský lídr žebříčku. U dalšího „horkého kandidáta“ Kosova nejsou přesné statistiky, odhaduje se však, že více než třetina Kosovanů nyní žije v zahraničí.
Světová banka připomíná, že západní Balkán je jedním z hlavních ohnisek migrace na světě. Více než čtvrtina lidí dnes žije jinde než ve vlasti - toto číslo se za posledních dvacet let zdvojnásobilo.
Není práce pro „mozky“
Hlavní příčina vylidňování balkánských zemí už dlouho poté, co zde skončily krvavé války o „jugoslávské dědictví“, je zřejmá: stále velmi špatná ekonomická situace a nezaměstnanost. To se nejhůře dotýká mladých a vzdělaných lidí. Podle odborníků se tak začarovaný kruh zaostávání západního Balkánu uzavírá. Odchod nejperspektivnějších občanů ještě víc znemožňuje zemím s krizí něco udělat.
Místo, kde začala válka |
Jistou náplastí jsou pro balkánské státy daně a další platby, které do země přicházejí od emigrantů. Ti samozřejmě míří hlavně do bohatých zemí, především do Německa (například z loňských 4 043 emigrantů z Bosny to bylo 1 196) a Rakouska.
Bosenská centrální banka loni zaregistrovala příjem 1,2 miliardy eur od bosenských emigrantů. Světová banka udává, že příjmy od vystěhovalců tvoří ročně zhruba 10 procent HDP celého západního Balkánu. „Migranti hrají důležitou roli v obchodu a investicích. Má to však negativní dopad na tamní ‚lidský kapitál‘ a skutečný finanční přínos pro zemi je sporný,“ dodává.
Emigrace ze západního Balkánu má přitom podle odhadů v následujících letech ještě růst. Podle Balkánského barometru, pravidelné zprávy tamní Rady pro regionální spolupráci, je většina dnešní populace na západním Balkáně nespokojená s podmínkami ve své zemi a zhruba 50 procent obyvatel tvrdí, že jsou připraveni odejít a začít život jinde.
„Jestli bude trend ještě pár let pokračovat, ztratí region naději na lepší budoucnost,“ varuje demograf Cavič.
