Je úterý ráno, šéfkuchaři školní jídelny zazvoní budík, který však zamáčkne a spí dál. V noci byl totiž v hospodě a trochu přebral, rozhodl se proto, že do práce nepůjde.
Jeho šéf, ředitel teplické Hotelové školy Jiří Nekuda, mu se zatnutými zuby udělí den dovolené a neřekne k tomu ani slovo. Nemůže, bojí se, že kdyby kuchaře kritizoval, přišel by o něj. A nového by už nesehnal. A tak mlčí. „Nic jsme mu neřekli, protože by se naštval a šel jinam. I když bych s ním rád vyrazil dveře, protože se to nestalo poprvé,“ vylíčil iDNES.cz Nekuda. Sehnat kuchaře v Teplicích podle něj nejde, mistra kuchaře shání už dva roky.
Problém napříč republikou
Podobný problém jako on má spousta dalších škol napříč Českou republikou. Ředitelům chybí nepedagogové a nové nemohou sehnat. „Problém s personálním obsazením škol a školských zařízení nepedagogy je obecným problémem napříč všemi kraji,“ potvrdila mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Jarmila Balážová.
Problém se pak týká hlavně škol ve větších městech. „Ve větších, ale i středních městech je nabídka trhu práce pro školství nepříznivá. Ředitelé tabulkovými platy ve školství nemohou konkurovat,“ tvrdí předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
Ačkoliv si nepedagogičtí pracovníci od 1. července přilepšili o 9,4 % a přesunuli se tak do vyšších platových tarifů, někteří z nich ani zdaleka nedosahují na průměrné platy. Zatímco plat kuchařek se pohybuje okolo 14 tisíc korun hrubého, školníci jsou na tom o něco lépe, i tak se jejich průměrný plat pohybuje okolo 17 tisíc. „Je to posun, ale nepedagogové ve školství stále se srovnatelnými pozicemi ve veřejném sektoru zaostávají v úrovni odměňování,“ uvedl Dobšík.
Na inzeráty škol proto téměř nikdo neodpovídá. „Z nepedagogů v naší základní škole bohužel chybí téměř všechny potřebné profese, uklízečky, kuchařky, školník. Mzdy jsou natolik nízké, že to nikdo nechce dělat,“ říká ředitel ZŠ Praha-Petrovice Petr Zeman. Najít ale nemůže ani asistenty pedagogů či vychovatelky do školní družiny. „Připadá mi, že situace v základním školství je nejhorší za posledních deset let,“ povzdychl si.
Podobně je na tom ředitel pražského gymnázia Botičská Stanislav Luňák. „Problém se sháněním nepedagogických pracovníků mají asi všichni pražští ředitelé. I já jsem v tomto roce obtížně sháněl nepedagogického pracovníka a to pracovníka na pozici ekonom – účetní. I když jsme dávali inzeráty a sháněli ho dalšími způsoby, tak jsem vhodného kandidáta nenašel,“ říká.
Nakonec tedy vybral externí účetní firmu, přes kterou řeší účetnictví a rozpočet. Ostatní věci, které měla na starost bývalá ekonomka, si mezi sebe rozdělilo vedení školy a nepedagogové.
Školy nemohou konkurovat firmám
Ředitele limituje i to, že zatímco firmy v soukromém sektoru nabízí kromě vyššího platu i řadu benefitů, školy takovou možnost nemají. Ředitelé si tak museli zvyknout na různé ústupky. „Na různé výhody nebo ústupky ze strany zaměstnavatele jsme ve školství zvyklí už několik let, bez toho by tu nepracoval asi už nikdo,“ říká Zeman.
Dřív lákali ředitelé nové zaměstnance na dva měsíce volna nebo relativně brzký konec pracovní doby, jenže ani to už, zdá se, neláká.
„Teď sháníme údržbáře, který by se vyznal v elektrice. Jsme schopni nabídnout mu pár výhod - klidnější režim o prázdninách, vyjít mu vstříc z hlediska dovolených a podobně, ale možnost, jak lidi přesvědčit, moc nemáme, nejsme konkurenceschopni,“ říká ředitel Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích Jan Ptáček.
Když už se tedy někdo na inzerát ozve, ředitelé uchazeče málokdy odmítnou, protože musí zajistit chod školy, který právě na nepedagozích velmi závisí. Nemají ale jistotu, jak kvalitně bude ten člověk pracovat. „Musí to být soukolí, které bude fungovat, pedagogové a nepedagogové. Pereme se s tím, že máme strašně malou šanci sehnat kvalitu,“ dodává Ptáček.
Kuchaři a kuchařky si možná od ledna znovu přilepší
V září 2016 došlo k navýšení platových tarifů nepedagogických pracovníků v průměru o 4 % a vláda souhlasila také s nárůstem prostředků na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství, které byly určeny na posílení nenárokových složek platů, o 1 %. Od 1. července 2017 pak došlo ke zmiňovanému zvýšení platových v průměru o 9,4 %.
Vypadá to, že od Nového roku by si mohly ještě víc přilepšit kuchařky. MŠMT o tom momentálně jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí. „Požadujeme, aby práce všech kuchařek, které připravují veškerá jídla v kuchyni na školách a nejsou pomocnými kuchařkami, byly zařazeny do 5. platové tabulky a pokud by vařily diety pro děti, pak by měly být zařazeny do 6. platové tabulky. Chtěli bychom, aby tento návrh platil od 1. 1. 2018,“ dodala Balážová.
