Do vzpoury v kasárnách na předměstí třetího největšího venezuelského města se zapojila skupina 20 vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána a v neděli vyhlásila rebelii proti prezidentovi Nicolási Madurovi. Po deseti ozbrojených mužích, jimž se podařilo uniknout, se stále pátrá.
Venezuelský socialistický prezident Maduro v televizním projevu prohlásil, že armáda v neděli odrazila „teroristický útok“ žoldáků proti vojenské základně na severu země. Všichni zatčení podle prezidenta poskytují vyšetřovatelům informace.
Podle zpravodajského serveru BBC je situace v zemi navzdory incidentu klidná. V ulicích Valencie i v okolí města hlídkují vojenské vozy, do operace je zapojena nejméně jedna helikoptéra. Demonstrace na podporu vzpoury byly rozehnány slzným plynem.
Venezuelská opozice žádá vládu, aby potlačení nedělní rebelie vysvětlila. Při protestech ve Valencii na podporu rebelské skupiny zemřel místní opoziční předák Ramón Rivas, který podlehl střelnému zranění.
Pikle severoamerického impéria
„Vyhlašujeme legitimní rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely, neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura,“ uvedl lídr vzbouřenecké skupiny, kapitán Juan Caguaripano v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích. Se skupinou asi dvaceti ozbrojenců v uniformách za zády dodal, že cílem vzpoury je obnovení ústavního pořádku s cílem zachránit zemi před naprostým zničením.
Ministr obrany Vladimir Padrino uvedl, že zajatci se přiznali, že je zverbovali „stoupenci krajní pravice, kteří jsou ve styku s cizími vládami“. Potvrdil také, že bezpečnostní síly stále pátrají po „části skupiny, které se podařilo zmocnit se několika zbraní“. Místopředseda vládní strany Cabello na Twitteru ujistil, že u vojenských jednotek v zemi „vládne naprosto normální situace“.
Generál Jesús Suárez, který velí venezuelským ozbrojeným silám, prohlásil, že operaci „financovala pravice, financovalo ji severoamerické impérium“, tedy Spojené státy. Ewřim tvrdí, že žoldáci byli placeni z Kolumbie a Miami, kde žije řada venezuelských emigrantů a také kubánští disidenti, kteří venezuelskou opozici podporují.
Otazníky kolem loajality armády
Silná venezuelská armáda představuje hlavní oporu režimu a až dosud zůstává hluchá k výzvám opozice, aby se k ní přidala, poznamenala agentura AFP. Socialistický režim si loajalitu generalů zajistil tím, že jim svěřil lukrativní distribuci potravin (více zde).
O podpoře mezi vojáky ale panují pochybnosti. Podle opozice roste počet vojáků, včetně armádních důstojníků, jimž se nelíbí autoritářská vláda a užití síly proti demonstrantům. Od dubna, od kdy Venezuelané téměř každodenně protestují v ulicích, skončily ve vězení nejméně dvě desítky armádních důstojníků kvůli „rebelii a zradě“.
Venezuelská krizeVALENCIA: Pokus o vojenskou vzpouru LUISA ORTEGOVÁ: Maduro se zbavil vzpurné prokurátorky CARCAS: Madurův parlament poprvé zasedl ANALÝZA: Jak přivést ropnou velmoc na mizinu OBRAZEM: Pestré štíty demonstrantů KORUPCE: Na hladu vydělává armáda |
Španělský list ABC uvedl, že venezuelská vláda se snaží udržovat armádní podporu vysokými platy a dalšími výhodami pro důstojníky. V zemi je podle něj nebývale velké množství generálů (asi 2000). Oproti tomu řadoví vojáci ale mají jen o něco málo vyšší platy, než je základní plat v zemi. To může podle názoru ABC vyvolat růst nevole mezi řadovými vojáky, navíc v ekonomické krizi, kdy je v zemi nedostatek potravin a léků.
Situace je podle listu odlišná oproti období vlády Madurova předchůdce Huga Cháveze, který byl sám armádní důstojník a těšil se široké podpoře armády i obyvatel. Maduro, jenž býval řidičem městského autobusu a kariéru začal jako šéf odborů, udržuje podporu armády vysokými platy důstojníkům a spíše atmosférou strachu.
Španělský list El País napsal, že na kapitána Caguaripana je od roku 2014 vydán zatykač kvůli účasti na plánu svrhnout prezidenta Madura. Kapitán v prohlášení vyzval všechny vojáky a policisty země, aby se připojili k jeho skupině, která podporuje parlament. Ten vzešel z voleb v prosinci 2015 a většinu v něm má opozice. Práci poslanců ale od té doby blokuje nejvyšší soud nakloněný prezidentovi.
Vzpoura přišla den poté, co nové Ústavodárné shromáždění odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, kritizující vládu prezidenta Madura. Toto shromáždění vzešlo z voleb, které bojkotovala opozice a které jako nedemokratické a neústavní označila řada států, včetně USA.
Ve Venezuele od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Demonstrace, proti nimž tvrdě zasahuje policie, si vyžádaly už 125 obětí. Asi 4 500 lidí bylo od začátku protestů zatčeno, tisícovka z nich zůstává ve vazbě.
Valencia, Venezuela
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
