Rodin, kterých se to týká, není málo. Podle zjištění MF DNES například v tuto chvíli není v Děčíně zapsáno do školky přes 30 procent dětí, v Liberci nebo Mostě je to kolem dvaceti procent předškoláků.
Jen v oslovených městech a obcích jsou takových dětí stovky. V příštích týdnech budou úřady kontaktovat jejich rodiče, stihnout by to měly do začátku školního roku. Tipy na děti, které k zápisu nedorazily, dostali místní úředníci od ředitelů mateřských škol. Ty mají od letošního roku určené své spádové oblasti a ještě před zápisem dostaly od obecních úřadů seznamy dětí, které k nim patří.
„Na základě tohoto seznamu ředitel školky ověří, zda zákonní zástupci dítěte splnili svou povinnost a dítě přihlásili,“ říká tisková mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Úředníci v obcích předpokládají, že během příštích týdnů se počet rodičů „hříšníků“ o něco sníží.
„Předpokládám, že u části z nich zjistíme, že dítě chodí do školky mimo spádový obvod, pobývá v zahraničí nebo že se z města odstěhovalo,“ vysvětluje tisková mluvčí města Opavy Andrea Štenclová.
V takovém případě nejde o chybu rodičů a dítě se na seznam mohlo dostat třeba i kvůli tomu, že ne všichni ředitelé školek vědí, jak postupovat. „Ne všichni například hlásí spádové školce, že zapsali dítě, které bydlí jinde,“ říká Luděk Stínil, mluvčí města Rumburk.
Počet pětiletých dětí, které se nedostavily k povinnému zápisu do školky (v procentech)
Nevědomost za pět tisíc
U těch, kteří na seznamu zbudou, mají úřady jasno. „Nepřihlášení dítěte je přestupek zanedbání povinné školní docházky,“ říká Petr Vinklář z magistrátu města Hradec Králové. Bude pak záležet na úřednících, jestli rodičům uloží zmiňovanou až pětitisícovou pokutu, nebo se spokojí s domluvou.
Podle odpovědí, které dorazily na otázky MF DNES z místních úřadů, bude rodičů–hříšníků nadprůměrný počet v Ústeckém kraji. Počet předškoláků, kteří k zápisu nedorazili, se pohybuje v dvouciferných číslech. Není to náhoda. Právě děti, které tu žijí ve vyloučených lokalitách, totiž do školky často nechodí. Kvůli nim ostatně ministerstvo školství prodloužení povinné školní docházky pro všechny děti o poslední rok ve školce prosadilo.
Když obecně prospěšná společnost Tady a teď v roce 2015 zpracovávala analýzu dopadů tehdy ještě neschváleného zavedení povinné předškolní docházky, zjistila, že do školky děti neposílá a ani nemá v úmyslu posílat 26 procent matek z takových lokalit.
Školka je základem školního úspěchu
A to je problém, protože tyto děti pak do první třídy často nastoupí úplně nepřipravené a už od počátku školní docházky zažívají neúspěch. Zavedení povinné předškolní docházky, za kterou stát podle odhadů ministerstva zaplatí přes 450 milionů ročně, má jejich šance na úspěch ve škole zvýšit. „Školka je u těchto dětí důležitá, dá se hodně dohnat,“ říká Jan Němeček z Člověka v tísni. Jestli je ideálním řešením plošné zavedení povinné docházky, o tom ale pochybuje.
„Pro řadu z nich je školka další instituce, které nevěří, mají obavy z cizího prostředí,“ říká Němeček. Dobrou zkušenost mají s tím, když děti a rodiče ze sociálně vyloučených lokalit, se kterými pracují v rámci svých předškolních klubů, na nástup do školky postupně připravují. „Chodíme se do školek podívat, postupně je zvykáme. Bereme s sebou i rodiče,“ říká.
O nové povinnosti přihlásit dítě do školky s rodinami, s nimiž spolupracují, mluvili. Že by o ní věděli všichni rodiče pětiletých dětí v sociálně vyloučených lokalitách a zvlášť ty rodiny, které děti do školky ve zvyku posílat nemají, ale pochybuje. Ty se o povinné školní docházce, která má jejich dětem pomoci k lepšímu startu do života, dozvědí často až nyní, od úředníků ze sociálních odborů.
