„Domnívám se, že za této situace není možné, aby Poslanecká sněmovna nevyjádřila svůj názor na to, zda si myslí, že souhlasí, nebo nesouhlasí s tak zásadním potlačováním lidských práv, které vede ke ztrátě svobody i ke ztrátě života,“ řekl Kalousek. Pokud by vedení Sněmovny cestu nezrušilo, vyzval předsedy klubů, aby jejich zástupci na tuto cestu nejezdili.
Zemřel čínský disident a nositel Nobelovy ceny, vězněný za podvracení státu |
Předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) sdělil, že organizační výbor, který cestu schválil, již zasedat nebude. Je tak na rozhodnutí jednotlivých poslanců, zda se cesty zúčastní, či nikoli.
Kalouskův poradce Ondřej Jakob řekl, že svou účast již zrušila poslankyně TOP 09 Gabriela Pecková. Další člen delegace, Radim Holeček (ODS), naopak napsal, že do Číny poletí v každém případě. „Nejsem příznivcem laciných předvolebních gest,“ uvedl.
Skupina sedmi poslanců měla odcestovat příští čtvrtek na pozvání čínského velvyslanectví na týdenní návštěvu provincie S’-čchuan. Na programu má jednání s oficiálními představiteli regionu. Cestu schválil organizační výbor Sněmovny v polovině června.
Norský výbor se obává o Liouovu vdovu
Čínský disident Liou Siao-po
Čínský politický vězeň Liou Siao-po, který se inspiroval československou Chartou 77, zemřel ve věku 61 let na selhání organismu (psali jsme zde). Trpěl rakovinou jater, kvůli které byl v červnu podmínečně propuštěn z vězení do ošetření v nemocnici ve městě Šen-jang na severovýchodě Číny. Čínské úřady ale neumožnily jeho převoz k léčbě do zahraničí, jak si přál.
Vládu v Pekingu obvinila ze spoluzodpovědnosti za disidentovu smrt předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová. Zármutek nad jeho skonem vyjádřili mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres a německá kancléřka Angela Merkelová. Peking veškerou zahraniční kritiku odmítl, skrze čínskáou ambasádu v Oslu pak odmítl Reissové udělit k cestě na pohřeb vízum.
OSN, Berlín, Paříž i Washington nyní žádají svobodu pohybu pro Liouovu vdovu Liou Siu. Norský Nobelův výbor proto vyzval čínské úřady, aby její svobody nebyly nadále omezovány a aby Liou Sia mohla - pokud si přeje - Čínu opustit. Přátelé disidentského páru nyní nemají s ženou spojení. Od roku 2010, kdy literát dostal Nobelovu cenu, byla de facto v domácím vězení.
Čínští cenzoři mají napilnoLiouova smrt vyvolala bezpočet reakcí na čínském internetu. Podle agentury Reuters však rychle zasáhli cenzoři, kteří například stáhli i hojně sdílený článek, který sice o disidentovi pojednával, ale neuváděl jeho jméno. Čínský státní list Global Times v pátek zesnulého označil za pěšáka západního veřejného mínění, jehož odkaz brzy zapadne. |
Podle přátel páru snaha přesvědčit vládu, aby Liou mohl být léčen v zahraničí, nevycházela ani tak z jeho zdravotního stavu, ale byla spíše pokusem dostat za hranice jeho ženu trpící silnou depresí. Před nečekanou diagnózou jejího chotě to byla právě ona, kdo podle přátel potřeboval naléhavěji pomoc: v roce 2014 u ní lékaři zjistili srdeční problémy.
Více než 150 rodinných přátel a příznivců napsalo otevřený dopis, v němž žádají o vydání Liouových pozůstatků a povolení veřejného pohřbu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zaslal vdově kondolenci, v níž uvedl, že Liou Siao-po zasvětil svůj život prosazování a ochraně hodnot demokracie, lidských práv a spravedlnosti. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček pro server iRozhlas.cz uvedl, že Hrad žádnou kondolenci nechystá.
