„Takto razantní snížení tarifu povede k ohrožení vymahatelnosti práva v České republice. Po snížení tarifu bude financování exekuční činnosti pro jednotlivé exekutorské úřady neúnosné do té míry, že budou nuceny činnost ukončit,“ zdůvodnil senátor předložení návrhu. Podle něj je už nyní 22 úřadů z důvodu dlouhodobého nezájmu neobsazeno. Aktuálně podle webu Exekutorské komory v Česku působí 153 soudních exekutorů.
Vyhláška snížila minimální odměnu soudních exekutorů ze tří na dva tisíce korun. Týká se to šedesáti procent případů. Náhrada se pak nově u všech dluhů snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) si od úpravy exekutorského tarifu sliboval, že se díky nižším nákladům exekučního řízení sníží u velké části dlužníků jejich celkové zadlužení. Varování před odlivem exekutorů ministerstvo spravedlnosti zpochybnilo. Podle jeho statistik od roku 2014 odešlo z úřadů 20 exekutorů, ale 21 jich nastoupilo - z toho tři v letošním roce, když už bylo o snížení tarifu rozhodnuto.
Exekutorská komora již dříve označila snížení odměny exekutorů za protiústavní kvůli tomu, že podmínky pro výkon určitých povolání lze stanovit jen zákonem, ne vyhláškou. Snahu senátorů proto uvítala. „V rámci připomínkového řízení se k nedostatečně vyhodnoceným dopadům návrhu shodně negativně vyjadřovala i mnohá ministerstva, Svaz měst a obcí, Nejvyšší soud či Nejvyšší správní soud,“ uvedla její šéfka Pavla Fučíková.
Podle Oberfalzera vycházelo ministerstvo spravedlnosti při přípravě novely vyhlášky z nereprezentativního modelu fungování exekutorského úřadu.
Loni bylo podle údajů Exekutorské komory nařízeno 680 000 nových exekucí. Celkově se vedlo 4,5 milionu exekucí proti 834 000 lidem, dalším 228 000 exekucím čelilo 68 000 firem. Celková vymáhaná částka byla loni 325 miliard korun, zatímco o rok dříve 302 miliard korun.
Exekutoři neberou statisíce, zaznělo v Kauze dne na Rádiu Impuls:
2. února 2017 |
