„Oře se až na hranu toků a rybníků, takže když přijde silný déšť, ornici spláchne přímo do nádrže. Pak je jen otázkou času, kdy se projeví takzvaná eutrofizace, nárůst sinic a neprůhledná voda lidi od koupání přirozeně odrazuje,“ přibližuje hydrobiolog Marek Baxa.
Následkem toho jsou rybníky zanesené, živiny v nich podporují kvetení a pesticidy likvidují přírodní procesy. Nepříznivý vliv mají i praktiky rybářů, kteří vodu v chovných nádržích leckdy vápní a sypou do ní umělá hnojiva či kravskou mrvu, aby lépe rostly řasy jako potrava pro perloočky. Ty následně požírají kapři a další ryby.
„Že se chovné rybníky hnojí, je běžně známá věc. Setkávám se však také s cedulemi zákazu vstupu, které mohou veřejnost odrazovat od vkročení na soukromý pozemek, přestože je voda státní, čili všech, a z logiky věci by k ní měl přístup zůstat zachován,“ dodává odborník.
V nejhorší vodě na jihu Čech ryby nejsou
Ryby se v Česku chovají na vodních plochách o rozloze asi 42 tisíc hektarů. V tuzemsku je celkem asi 24 tisíc rybníků a vodních nádrží, k chovu se využívají přibližně čtyři pětiny z nich. Největší rozmach české rybníkářství zažilo v 70. a 80. letech minulého století.
„Rozloha rybníků a zároveň i podíl těch, ve kterých se chovají ryby, se během několika desítek let zásadním způsobem neměnily. Nádrže v krajině se bez ohledu na jejich funkci obecně potýkají s pro koupání nevhodnou kvalitou vody. Pokud v nich ryby chovány nebudou, neznamená to automaticky kvalitní vodu,“ říká ředitel Rybářského sdružení ČR Michal Kratochvíl.
Důkazem toho může být například Staňkovský rybník na Jindřichohradecku, v němž si lidé ještě před 15 až 20 lety plavání užívali. „Nebyla tam hospodářská rybí osádka, nesypali tam hnůj, ani nic nekrmili. A teď je to - alespoň co se vývoje sinic týče - prakticky nejhorší voda v Jihočeském kraji,“ podotýká Baxa.
Svalovat vinu pouze na rybáře proto podle jeho slov nelze. „Mají vliv zejména v rovině akutního znečištění, dlouhodobá zátěž je často spojená s hospodařením nad rybníkem, na polích i v lesích, zkrátka v celém povodí. Je nutné se koncepčně zabývat krajinou v okolí jako celkem,“ míní hydrobiolog.
Za horší kvalitou vody v přírodních nádržích stojí i vypouštění splašků. „Dříve nebylo tolik obcí napojených na čističku odpadních vod nebo neexistovalo volné zaústění kanalizací z jednotlivých obcí, které povinnost mít ČOV nemají, přímo do povrchových vod. Ty se na zhoršení kvality vody, včetně té v rybnících, podílejí nejvíc,“ přibližuje Michal Kratochvíl další aspekty problému.
V biotopech vodu filtrují rostliny
Na rozpáleném betonovém koupališti se však ne každý cítí dobře, a tak některé obce či města chtěly nabídnout lidem alternativu. V poslední dekádě se rozšiřují koupací biotopy imitující právě stále vzácnější přírodní koupání.
Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jich za tuto dobu vzniklo dvaadvacet. „Část z nich je u hotelů, takže nejsou otevřené úplně pro všechny, ale kontroly se tam dělat musí jako v případě těch veřejných,“ popisuje Petr Pumann ze SZÚ.
Biotopy si chválí třeba alergici, jimž nedráždí kůži. Patogeny se totiž neničí pomocí chemikálií, ale voda se čistí přes rostliny a filtr fungující na bázi biologických procesů. „Lidé teď hodně slyší na přírodní věci, vedení obce, která ho vybuduje, možná získá i nějaké politické body,“ přemítá Baxa.
Vzhledem k metodě čištění a přítomnosti drobných živočichů však nelze čekat navždy průhlednou vodu. „Pokud čekáte rybník, ten z toho bude, ale jestli čekáte bazén, ve kterém budete vidět dva metry do hloubky, tak těmto požadavkům nedostojí,“ řekl iDNES.cz jeden z výrobců, který si nepřál být jmenován.
Dodal také, že veřejný biotop potřebuje zhruba po pěti letech další investice. „Kačírek se časem ucpe a systém zkolabuje, musí se vytěžit a udělat znovu. Jezírko u rodinného domu a pro masu je rozdíl. Je to módní, ale když mi někdo zavolá z obce, zrazuji je od toho. Technologie pro biologické čistění je pro velké koupání otázkou desítek milionů,“ dodal.
Lidé nevlezou ani do neškodně nazelenalé vody
V Kovalovicích na Brněnsku mají biotop už skoro deset let a koupání i náklady na provoz si chválí. Jezírko je stálo přes pět milionů, dalšího půl milionu investovali v posledních dvou letech do oprav. Biologickou filtraci zatím měnili dvakrát. „I s chemickým bazénem je práce a vstupní náklady jsou třikrát vyšší,“ vyvrací pesimistický pohled starosta Kovalovic Milan Blahák.
Biolog: Češi kvůli dotacím bezhlavě sází lesy, rybníky zamořili kapry |
Voda v biotopu sice může podle Petra Pumanna ze zdravotního ústavu zezelenat od řas, škodlivé sinice v něm však nevyrostou. „Není to jako v kapřím rybníku, pro lidi nepředstavuje zdravotní riziko, podmínky a režim pravým sinicím nesvědčí,“ vyzdvihuje odborník.
Kontrolám hygieniků podléhají biotopy podobně jako venkovní nádrže - sledují jejich průhlednost a fekální znečištění. Riziko nákazy infekčním onemocněním je podle odborníka v biotopu a rybníce srovnatelné. „Pokud se vyskytne někdo infekční v zatopeném pískovém lomu, rozprostře se to na větší plochu, déšť do něj však zase naopak může z pláží splachovat trus,“ dodává Pumann.
Nazelenalý rybník podle odborníků nemusí být nutně zdravotně závadný, zhýčkanější jedinci však často nerozlišují a rozlišovat nechtějí.
„Naprostá většina lidí, kteří si to mohou dovolit, má svoje jezírka nebo bazény, jsou zvyklí na komfort, čistotu a přírodní vody vnímají i při běžném zazelenání jako silně zatížené. Vybudovali si jakousi pseudoštítivost a někdy je to možná zbytečná hysterie,“ uzavírá Baxa.
Podívejte se na záběry z biotopu Radotín (2015):
3. srpna 2015 |
