„Kancléřčina slova byla jasná a srozumitelná,“ řekl na pondělní konferenci Seibert s tím, že je vyslovila hluboce přesvědčená příznivkyně transatlantické spolupráce. „Protože transatlantické vztahy jsou pro kancléřku velmi důležité, považuje za správné upřímně hovořit o rozdílech,“ dodal.
Analytici však slova Merkelové vyhodnotili tak, že kancléřka nepovažuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za důvěryhodného partnera. Takto alespoň o vystoupení píší zámořská média.
Deník The Washington Post označil slova Merkelové, kterou považuje za faktickou vůdkyni Evropy, za prozatím vůbec nejtvrdší hodnocení Trumpovy historicky první návštěvy evropského kontinentu v roli prezidenta USA. List poznamenal, že ačkoli kancléřka ani jednou v kritickém proslovu nezmínila Trumpovo jméno, není pochyb o tom, že právě na amerického prezidenta její slova mířila.
Trumpovo podání ruky jako přetahovaná, politici se chystají předem |
„Doby, ve kterých jsme mohli plně spoléhat na ostatní, takříkajíc skončily,“ citoval The New York Times projev Merkelové s jejím dovětkem, že k tomuto názoru „dospěla v posledních dnech“. A právě v uplynulém týdnu se s Trumpem setkala v Bruselu na summitu NATO a poté v Itálii na vrcholné schůzce představitelů G7.
„Tvrdý komentář Merkelové je možným zemětřesením v transatlantických vztazích. S klesající ochotou USA zasahovat v zámoří se Německo v partnerství s Francií stává dominantní silou,“ napsal The New York Times. Ten zároveň dodal, že nový francouzský prezident Emmanuel Macron již jasně ukázal, že chce s Německem spolupracovat.
Německý pohled na partnerství s Trumpem
Zámořský pohled sdílí také německá média. „Merkelová už USA nepovažuje za spolehlivé,“ stojí například v titulku Süddeutsche Zeitung. Podobně to vidí i Die Welt, který svůj hlavní text nazval: „Spolehnout se na USA - ‚ty časy jsou už do jisté míry pryč‘“, nebo Frankfurter Allgemeine Zeitung s titulkem „Merkelová: My Evropané musíme vzít svůj osud do svých rukou“.
Prakticky stejná slova ve svém komentáři volí list Rhein-Neckar-Zeitung. „Když Američané odmítají hrát vedoucí roli, musí vzít Evropané svůj osud do vlastních rukou - jak Angela Merkelová správně požaduje. Jednoduché to ale každopádně nebude, protože Evropané nejsou vždy tak jednotní, jak byli na Sicílii v opozici proti Donaldu Trumpovi.“
Deník Tagesspiegel vyjadřuje přesvědčení, že by na situaci Evropa, Japonsko a Kanada měly v krátkodobém horizontu reagovat posílením svého angažmá v oblasti migrace a boji proti hladu, například výrazným zvýšením své dosavadní pomoci.
Větší spolupráce
Pro zvýšenou spolupráci této skupiny zemí se vyslovuje list Flensburger Tageblatt. „Jak EU, tak NATO a G7 teď vědí, s kým mají co do činění, a že z Washingtonu se v příštích letech nedá nic očekávat. Evropa a země jako Japonsko, Kanada nebo Čína se sblíží. Trump se mýlí, když si myslí, že se prosadil. Ztratil spojence, dlouholeté přátele a možnost utvořit koalici, která by prospívala také USA,“ píše deník.
„Evropané se i nadále musí pragmaticky snažit o vyvažování zájmů. Nemohou ale zavírat oči před tím, že v bouřlivém světě 21. století budou muset převzít více zodpovědnosti za svou bezpečnost a svůj blahobyt, než kdy dříve. Přitom se nesmí podceňovat, ale ani přeceňovat. Trumpova Amerika každopádně usiluje o zásadní změnu,“ míní Frankfurter Allgemeine Zeitung.
„Věci budou o to těžší, že Trump nesleduje jen přesvědčení ostatních, ale má také specificky svoje kritéria úspěchu. Zatímco velká část lidstva jeho výstupy sleduje z nevěřícným zděšením, vrátil se prezident zpátky do USA s přesvědčením, že jeho první zahraniční cesta byl velký úspěch,“ míní zase Süddeutsche Zeitung.
NATO smysl má, uznal Trump po setkání s Merkelovou. Ruku kancléřce nepodal (17. března 2017):
