Podle obžaloby šlo v případu o konkurenční boj mezi dopravci. Motivem osmadvacetiletého Vasila Ponomareva bylo údajně vyřazení konkurence, čímž chtěl pomoci otcově firmě.
„Proto v květnu 2015 zkonstruoval nástražný výbušný systém z pětilitrového kanystru a plastové láhve, které naplnil benzínem a k nim připojil dráty a spínač,“ uvedla státní zástupkyně Ladislava Čarvaš.
Sportovní tašku s plně funkčním výbušným systémem do kufru v autobusu s bulharskou značkou na pravidelné lince do Varny dopoledne 15. května 2015 uložil o dva roky starší kamarád Ponomareva, Tadeáš Ševčík, který ale vystupoval pod krycím jménem Marcel Kořínek. Ten měl koupenou jízdenku do Bratislavy, z autobusu však zmizel již v Brně (o případu jsme psali zde).
„V autobusu bylo v té době 34 cestujících a dva řidiči,“ popsala situaci žalobkyně. Nastražená výbušnina naštěstí nefungovala správně. Před Budapeští na maďarské dálnici M0 pasažéři ucítili chemický zápach, šoféři proto zastavili na parkovišti a zavolali policii.
Nebezpečný obsah tašky zlikvidoval maďarský policejní pyrotechnik. „Jen šťastnou shodou okolností nedošlo k zahoření a ohrožení osob, které se nacházely ve voze,“ zdůraznila Čarvaš. Vasila Ponomareva a jeho komplice zatkli policisté na podzim roku 2015.
Bomba byla sestrojena laicky, povedla se jen hořlavá směs
„O konkurenční boj nešlo,“ tvrdil kategoricky Ponomarev. Je to souhra okolností, které rozjel neznámý muž, asi tak by se dala shrnout jeho výpověď. Na jaře roku 2015 se prý při mohutném popíjení alkoholu v jednom z pražských barů seznámil s jakýmsi Alexandrem, který mu údajně nabídl peníze, když sestrojí zápalný systém, který podpálí dům v Srbsku kvůli pojistce.
„Vůbec jsem se o detaily nezajímal, nabídl mi deset tisíc korun, pět tisíc jsem dostal jako zálohu,“ sdělil při výslechu Ponomarev. Recept na hořlavou směs našel prý na internetu.
„Výroba probíhala dost laicky, povedla se mi jen ta hořlavá směs. Sestrojil jsem to tedy tak, aby to tak alespoň vypadalo,“ řekl obviněný. Po dalších schůzkách údajně tajemný Alexander změnil zadání a žádal, aby obžalovaný nebezpečnou směs převezl do Varny.
Muž s bílým psem
Úlohy přepravce se podle Ponomarevovy verze nakonec ujal jeho kamarád Ševčík, jenž byl v inkriminovanou dobu také bez peněz. Za transport do Varny měl dostat od neznámého muže 200 euro, kterého měl na konečné stanici poznat podle bílého psa.
Nicméně obžalování prý měli peníze jen na lístek do Bratislavy, protože si krátce před činem omylem koupili jízdenku na spoj do Sofie. Ševčík též tvrdil, že kvapný výstup z autobusu na brněnské stanici Zvonařka neměl údajně vůbec podezřelé pozadí.
I Ševčík před odjezdem totiž dost pil alkohol. A to zanechalo značné stopy na jeho zdravotní kondici. „V Brně jsem šel na nádraží na WC vyzvracet se a převléknout se. Když jsem se vrátil, autobus byl pryč. Co bylo v tašce jsem neřešil. Šlo mi jen o peníze, nechtěl jsem spáchat škodu,“ přesvědčoval soud Ševčík.
Stopa vede na ubytovnu
Když se Ponomarev předloni 15. května ze zpráv dozvěděl, co se stalo, prý se lekl. „Že bude průšvih, to jsem věděl,“ vypověděl. Na týden se skryl na chalupě kamaráda východně od Prahy. Odtud napsal anonymní dopis o celé věci.
Ponomarev také tvrdil soudu, že až nyní šťastnou náhodou našel lístek s totožností tajemného muže. K velkému podivení předsedy senátu jej však nevzal do jednací síně. Soudci ale nakonec nadiktoval jakési jméno i adresu a to na ubytovnu na okraji Prahy 5. „Jestli se ho pokusíte ztotožnit, budu rád,“ komentoval to.
Ponomarev připustil i druhý bod obžaloby, který se týká pouze jeho osoby, tedy přechovávání tablet extáze. „Koupil jsem je od neznámého muže, že je jejich držení trestné, jsem netušil. Vedl jsem tehdy nesprávný způsob života, ale to už je pryč,“ sdělil Ponomarev. Mimo jiné si prý udělal řidičák na autobus.
Oba obžalovaní přednesli jen své vyjádření, poté odmítli odpovídat na jakékoliv otázky. Jednání pokračuje konstatováním písemných důkazů, včetně těch, které dodali maďarští vyšetřovatelé, poté jsou na řadě svědci a znalci. Předseda senátu hlavní líčení naplánoval na čtyři dny.
