Za 10 let se školáci zlepšili. Lépe zvládají angličtinu i složité úlohy

Společnost Kalibro, která už od 90. let pro školy připravuje srovnávací testy, které jim umožňují porovnávat navzájem výsledky jejich žáků, nechala na sto základních školách v Česku páťáky zopakovat baterii testů z doby před deseti lety. Výrazně lépe jsou na tom v angličtině a při práci s grafem nebo tabulkami, hůř si ale poradí s otázkami z přírodních věd.

Ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Celkově letošní páťáci ze srovnání s těmi před 10 lety vyšli vítězně. Zlepšili se ve všech oblastech s jedinou výjimkou, a tou byl test z přírodních věd. Ještě zajímavější je podívat se blíže na to, které typy otázek jim šly lépe než jejich předchůdcům a které jim šly hůře.

Že se nejvíce zlepšili v angličtině, žádné velké překvapení není. „Přispěli k tomu o něco více chlapci než dívky. Zdá se, že vliv internetu nebo on-line her a dalších moderních médií, která na děti mluví anglicky, škole pomáhá,“ říká David Souček, ředitel společnosti Kalibro. Lepší výsledek u chlapců přitom přikládá jejich pozitivnějšímu vztahu k počítačovým hrám. „V českém jazyce i v matematice lze vysledovat obecně zlepšení v komplexnějších úlohách,“ říká David Souček.

Test českých školáků

V MF DNES si můžete vyzkoušet, z čeho byli páťáci testováni a jak se jim oproti minulosti dařilo.

Zlepšení v těchto úlohách je natolik výrazné, že vyrovná horší průměrné výsledky v úlohách zaměřujících se například v matematice na jednoduché počítání. I v matematice přitom podle Součka letošním páťákům v testech pomohlo lepší porozumění textům.

To je na první pohled překvapivé zjištění. Mezinárodní šetření PISA a TIMSS na konci loňského roku zveřejnila nejnovější výsledky, které ukázaly, že to se čtenářskou dovedností českých dětí jde tak trochu z kopce. Paradox je to ale jen na první pohled.

„Rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků se na 1. stupni základních škol daří více než ve vyšších stupních, jak potvrzují mezinárodní výzkumy PIRLS a PISA,“ říká David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

To ale není nic nového. Problém s tím, jak rozvíjet čtenářské dovednosti na 2. stupni, je dlouhodobá záležitost. I přes nevalné výsledky v mezinárodních šetřeních by přitom David Souček nad současnými absolventy základních škol hůl nelámal.

Když v loňském roce porovnávali, jak jsou na tom po dvaceti letech deváťáci, stejně jako letos současní žáci dosáhli v testech lepšího průměrného výsledku. Řada učitelů na středních a vysokých školách si přesto na úroveň dětí stěžuje.

Ne vždycky právem. „Mnozí učitelé si neuvědomují, že vzdělávají jiný segment populačního ročníku než před dvaceti lety,“ říká David Greger. Podíl těch, kteří po maturitě pokračují na vysoké školy, se zhruba zdvojnásobil. „Je jasné, že na tom nemohou být v průměru stejně,“ vysvětluje.