„Co nejostřeji odsuzujeme a odmítáme usnesení přijaté Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ze dne 25. dubna 2017. Jsme také zklamáni dopisem prezidenta Zemana ze dne 24. dubna 2017 adresovaným arménské diaspoře ve své zemi s ohledem na události z roku 1915, neboť obsahuje vážné nesrovnalosti,“ uvedla turecká diplomacie ve svém prohlášení datovaném 26. dubnem.
„Naše reakce na tyto politické akce, které jsou v otevřeném rozporu s historickými skutečnostmi a základními právními principy, byla předána velvyslanci České republiky v Ankaře,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
„Je v rozporu se svými vlastními slovy, když politicky hodnotí událostí z roku 1915,“ tvrdí Ankara o českém prezidentovi.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že Zeman své stanovisko nehodlá kvůli kritice z Turecka měnit. „Jde o očekávanou reakci,“ komentoval vyjádření tureckého ministerstva. Připomněl, že se Zeman podobně vyjádřil v minulosti už několikrát. Předseda Sněmovny Jan Hamáček k turecké kritice pouze uvedl, že ji zaznamenal.
Zemanův dopis
Zeman ve svém dopise adresovaném arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi mimo jiné napsal: „Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa.“ Masové vraždy Arménů označil Zeman za „jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem“.
Česká Poslanecká sněmovna v úterní rezoluci odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu.
Vyvražďování Arménů v Osmanské říší padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Ankara označení masakrů za genocidu odmítá, i když smrt mnoha nevinných lidí uznává. Podle Turecka ale nešlo o záměrnou akci Osmanské říše, nýbrž o projev občanské války, jejímiž oběťmi byli i Turci.
Reakce České republiky
Mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová ve čtvrtek prohlásila, že záležitostí se zabýval český velvyslanec v Turecku Pavel Kafka a turecké stanovisko tlumočil české diplomacii také turecký velvyslanec v Praze Ahmet Necati Bigali.
„Turecké straně jsme sdělili, že vnímáme jejich citlivost k tomuto tématu (zároveň jsme vysvětlili i kontext, ve kterém bylo usnesení přijato) a ujistili jsme ji, že pozice vlády ČR a MZV ČR k otázce těchto tragických událostí se nezměnila, tj., že hodnocení těchto tragických událostí by se měli ujmout nezávislí historikové,“ řekla Valentová.
„Z turecké i české strany zaznělo, že oběma záleží na rozvoji existujících dobrých bilaterálních vztahů,“ informovala mluvčí. Dodala, že „turecká strana poděkovala za stanovisko českého ministerstva zahraničí a uvedla, že ČR je považována za stát, se kterým má Turecko dlouhodobě dobré vztahy“.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček sdělil, že Zeman své stanovisko k masakrům Arménů nehodlá kvůli kritice z Turecka měnit. Prezidentovy názory označil za dlouhodobé a turecké vyjádření za očekávané.
Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček k turecké kritice pouze uvedl, že ji zaznamenal.
