Lesníci ve středu předvedli novinářům, jak výroba takového lapáku vypadá. Dřevorubec Martin Brouček v lese na jižním okraji Hradce Králové přesnými řezy skácel dva smrky, které mají lýkožrouta přilákat svou vůní.
„Jde o zdravý strom, který pomalu uvadá a svou vůní brouka láká. Samičky vlezou pod kůru, kam nakladou vajíčka. Larvy, které se z nich vylíhnou, se živí lýkem, které je mezi dřevem a kůrou,“ popisuje podstatu lapáku technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
V živém stromě se rostoucí larvy prokoušou kůrou a jako dospělí brouci ze stromu vylétávají. U lapáků jejich život končí ve fázi, kdy se vajíčka mění na larvy.
„V tu chvíli se snažíme lapáky rychle odvézt z lesa nebo oloupat kůru, po čemž larvy zaschnou,“ vysvětluje Lidický.
V mimořádném případě lesníci kůru postříkají chemicky, aby si brouci, když se prokousávají ven, „kousli“ také jedu a uhynuli.
Opatření proti kůrovci je nutné dělat už od brzkého jara. „Kůrovec začne vylézat ze země, my proto musíme mít připravena obranná zařízení, aby ho lapače nalákaly a on na ně nalezl. Naplno brouk udeří pravděpodobně na přelomu dubna a května,“ odhaduje revírník Jiří Ehrenberger.
Po celé republice nyní lesníci Lesů ČR rozmisťují na 300 tisíc lapáků a více než 30 tisíc lapačů, což jsou jednoduchá zařízení, která feromony nalákají dospělé brouky.
„Na opatření jsme vyčlenili 172 milionů korun,“ říká Eva Jouklová, mluvčí státního podniku sídlícího v Hradci Králové. Je to o 30 milionů víc, než na boj se škůdcem vynaložili loni.
Lesníci poradí i soukromým vlastníkům lesů
Státnímu podniku však patří jen necelá polovina lesů v Česku. Snaží se proto apelovat i na vlastníky dalších lesních porostů, aby napadeným stromům a boji s kůrovcem věnovali pozornost.
„Majitelům lesů, kteří si nevědí s problémem rady, doporučuji oslovit odborného lesního hospodáře nebo nejbližší lesní správu státního podniku. Lesníci posoudí vhodnost opatření proti kůrovci a navrhnou další postup,“ říká Lidický. Lesy ČR natočily pro drobné vlastníky lesů i videopříručku.
S protikůrovcovými opatřeními souvisí i postupné zalesňování míst, kde v minulých letech lesníci museli kvůli napadení kůrovcem kácet. Jelikož nejrozšířenějším škůdcem je lýkožrout smrkový, snaží se lesníci vysazovat i jiné druhy stromů.
„Nejlepší je obnovovat lesy samovolně, tedy nechat nalétnout a vyklíčit semena. Umělou výsadbu provádíme jen tam, kde se přirozená obnova buď nedostavuje, nebo chceme, aby se do místa dostaly i jiné dřeviny. Hlavním úkolem současné generace lesníků je změnit dřevinnou skladbu na skupinovitě nebo jednotlivě smíšený les s významným zastoupením listnáčů,“ vysvětluje Lidický.
Lesní dělníci proto hned přes cestu od čerstvých lapačů sázeli nový les, který kůrovci v budoucnu lépe odolá.
„Zhruba před čtyřmi lety tady vznikl polom, který jsme museli zpracovat. Tím, že se prostor od západu uvolnil, se tady rozmohl kůrovec. Došlo k ohřátí stěny a k vysušování stromů a brouk do nich začal nalétávat. Stromy jsme tedy vykáceli a rozhodl jsem, že tam dáme bukové sazenice, které sušší a zastíněnější lokalitu snáší líp, a v části u potoka dáváme sazenice dubu,“ popisuje Ehrenberger.
Lesy ČR takto zalesňují spíš jednotlivě. „Nejde o obnovu hektarových ploch,“ potvrzuje mluvčí Jouklová. Po celé republice zasadí sazenic na jaře 36,4 milionu a na podzim 8,3 milionu, a to zhruba půl napůl jehličnaté a listnaté stromy.
