Vědci by misi rádi zahájili v roce 2019. Domovem jim podle plánů bude ikonické německé plavidlo Polarstern. Přes 120 metrů dlouhý stroj čeká „plavba“ dlouhá 2 500 kilometrů. Uvozovky jsou v tomto případě na místě.
Výzkumníci totiž nechají plavidlo uváznout v ledovém příkrovu. Co nejblíže severnímu pólu chtějí proplout takzvaným driftem. Jednoduše řečeno poplavou na velké ledové kře. Pomůže jim k tomu Transpolární drift, který se táhne od Sibiře po Grónsko (princip driftu na videu zde).
Arktida vydala vrak HMS Terror, loď prokleté Franklinovy expedice |
Koordinátorem projektu MOSAiC, jak se mise nazývá, je profesor Markus Rex. Hlavní motivací k cestě je podle něj výrazné odtávání mořského ledu v porovnání s předpovědními modely. „Led taje rychleji, než ukazovaly naše výpočty. Potřebujeme data pro lepší klimatické modely, které nám pomohou předvídat budoucí vývoj,“ sdělil serveru BBC.
„Je tu určitá pravděpodobnost, že Arktida bude jednoho dne přes léto úplně bez ledu. To by změnilo chod světa. Pokud se tak stane, musíme to vědět s předstihem. Musíme vědět, jestli se to může stát nebo ne,“ popisuje Rex, který dlouhodobě spolupracuje s Institutem Alfreda Wegenera.
Expedice přijde podle odhadů na závratných 63 milionů eur (asi 1,7 miliardy korun). Většinu peněz už má výzkumný tým k dispozici. Penězi přispěli dárci i granty z celého světa. V týmu vědců, kteří zamíří k severnímu pólu, budou mimo Němců také Britové, Američané, Rusové a Číňané.
Předpokládaná trasa driftu plavidla Polarstern.
Mise připomíná legendární plavbu norského polárníka Fridtjofa Nansena, který se v letech 1893 až 1896 také nechal unášet na plavidle zamrzlém v ledu (více o Nansenovi se dočtete zde). Odvážná cesta přinesla Nansenovi v Norsku velké uznání. Plavidlo Fram, na kterém cestu absolvoval, později věnoval Roaldu Amundsenovi. Ten na jeho palubě na počátku 20. století dobyl jižní pól. Škuner Fram je nyní vystaven v muzeu v Oslu (více zde).
Obří arktická laboratoř
Aktuální mise má však spíše vědecké úkoly. Rozsah výzkumu se s předešlými expedicemi nedá srovnávat. „Poplujeme na lodi, která bude mít plné vybavení. Povezeme spoustu přístrojů pro měření přímo v terénu. Budeme odebírat vzorky vody, ledu i vzduchu. Vybudujeme malé tábory 20 až 30 kilometrů od lodi. V takovém nastavení budeme driftovat napříč Arktidou. Získáme dosud neviděný náhled do toho, jak funguje klimatický systém,“ vysvětluje Rex (kompletní popis vědecké práce najdete zde).
V Arktidě se zrodil pizzly, nešťastné dítě klimatické katastrofy |
Na členy expedice čeká v Arktidě nehostinné prostředí. Zejména během zimních měsíců se zde slunce téměř nedostane nad horizont. Při pohybu po ledovém příkrovu si budou muset výzkumníci dávat pozor na lední medvědy. Evakuace při případných problémech by byla extrémně náročná.
Podle Rexe však nasbíraná data za nebezpečí stojí. Změny v Arktidě podle něj v budoucnu mohou mít vliv na počasí po celém světě. Bez nových dat se vědci neobejdou. Polarstern se směrem k Arktidě vydá v létě či na podzim roku 2019. Po zachycení do ledového příkrovu by měl nejsevernějšími místy planety Země putovat přibližně rok (kompletní časový rozvrh projektu najdete zde).
Podívejte se na jednu z misí plavidla Polarstern:
