Psal se rok 1999 a jediným místem, kde si řidiči v Jihlavě mohli vyzkoušet jízdu přes kruhový objezd, byla jeho napodobenina pro děti na dopravním hřišti.
Nic tenkrát nenasvědčovalo tomu, že se toto řešení křižovatek rozšíří. Někdejší jihlavský policista Jaroslav Bílek tehdy řekl: „Na okrese nevím o žádném místě, které by pro něj bylo vhodné.“
Podobně tehdy mluvil místostarosta Josef Kodet (KDU-ČSL). „V republice a v Jihlavě zvlášť nejsme na takovéto typy křižovatek zvyklí.“
Čas ukázal, že Bílek a Kodet nebyli v této oblasti vizionáři.
Byla to rarita. Řidiči nevěděli, jak se na kruhu chovat
Tehdy fungoval na Vysočině jediný kruhový objezd v Havlíčkově Brodě. A to už od poloviny sedmdesátých let. Dodnes slouží blízko mostu přes řeku Sázavu v Jihlavské ulici, u svaté Kateřiny. Pozoruhodné je, že desítky let zůstal široko daleko osamocený. Ve větším se začaly budovat silniční kruhy až po roce 2000.
Ten havlíčkobrodský patřil mezi první v republice. „Byla to rarita. Spousta řidičů tehdy ještě nevěděla, jak se má na něm chovat. Zpočátku se vyznačil jen provizorně, později v osmdesátých letech se postavil větší,“ vzpomíná Martin Stehno, vedoucí odboru dopravy brodské radnice.
Kruhové řešení tenkrát nabídla policie, tehdy vlastně ještě Veřejná bezpečnost. Dříve tam byla složitá křižovatka, kde lidé pořádně nevěděli, kdo má přednost. Po mnoho dlouhých let tu měly přednost vozy přijíždějící zprava, nikoli ty jedoucí po objezdu, jako je tomu dnes.
U jihlavského Kauflandu chtěl náměstek semafory
K dětskému kruhovému objezdu v Jihlavě přibyl ten první, opravdový v roce 2002 u Kauflandu. Jeho otevření předcházely skoro tři roky debat. Jako první ho prosazoval architekt Jaroslav Huňáček (ODS). Původně tam vedení radnice chtělo dát semafory, Huňáček ale upozorňoval, že by to situaci ještě zhoršilo.
Současný jihlavský radní Josef Kodet tehdy jednal o instalaci semaforů u Kauflandu. Býval tehdy označován za odpůrce objezdů. Dnes k tomu dodává, že byl pro „kruhy“. Ale tam, kde se vešly do prostoru křižovatek.
Města na Vysočině by dnes podle Kodeta dopravu bez objezdů zvládala jen s obtížemi. „Musela by se na křižovatkách udělat jiná dopravní opatření, například instalace světelné signalizace. Ale to by mělo vliv na plynulost dopravy. Takže bychom při průjezdu městem více postávali na červenou,“ uvedl Kodet.
Když se kruhové objezdy v Jihlavě stavěly, byl u toho exprimátor Vladimír Hink (ODS). Podle něj už by byla nyní situace bez „kruhů“ těžko představitelná. A to nejen v Jihlavě. A byl by tedy pro vytvoření dalšího, třeba na křižovatce u Tesca. Toto řešení se podle něj nabízelo i u čerpací stanice ONO v Jihlavě. „A to třeba dvoupruhový objezd,“ uvedl.
Na kruhových objezdech se řidiči učí ohleduplnější jízdě
Vhodné místo vidí též u hlavního vlakového nádraží, kde se potkává Havlíčkova a Kollárova ulice. Nebo blízko Motorpalu na křižovatce ulic Humpolecká a Romana Havelky.
Kruhovým objezdům fandí i Jana Mayerová (ANO), náměstkyně primátora pro oblast dopravy. Třeba ve Velké Británii poznala, že fungují i na hodně rušných silnicích.
„Aby plnily funkci, musí být dobře navržené. Lidé se na nich učí ohleduplnější jízdě,“ uvedla.
Třeba ten za Jihlavou u Kostelce ale nepovažuje za dobře navržený. Kroužení se podle ní hodí třeba do prostoru pod kinem Dukla, kde se potkává celkem pět ulic, včetně Palackého a třídy Legionářů. „To je jak dělané pro malý a levný kruhový objezd,“ dodala náměstkyně.
Třeba v Třebíči teď mají osm kruhových objezdů. „V tuto chvíli nemáme připravenou stavbu žádného dalšího, nicméně existuje záměr na mini okružní křižovatku u prodejny Jednota v Třebíči-Týně,“ prozradil Aleš Kratina, vedoucí odboru dopravy tamní radnice.
