Belgický soud poslal v roce 2006 Mustafu Lunaního za účast na činnostech teroristické skupiny na šest let do vězení. Maročan se podle rozsudku provinil především tím, že se účastnil plánování sítě vysílající dobrovolníky do Iráku a používání falešných dokladů. Tímto způsobem „se účastnil činnosti buňky, která poskytuje logistickou podporu teroristickému hnutí“.
Odsouzený v roce 2010 požádal belgické úřady o azyl. Zdůvodnil to obavou, že po návratu do Maroka by ho tamní úřady pronásledovaly, protože by ho kvůli rozsudku belgické justice považovaly za džihádistu. Belgické úřady žádost o azyl zamítly. Belgická Rada pro spornou cizineckou agendu ale poté usoudila, že Mustafá Lunaní má právo na azyl, protože nespáchal a ani se neúčastnil nějakého teroristického činu. Úřady se odvolaly a místní justice požádala o vyjádření Soudní dvůr EU.
Evropský teror má kořeny v Maroku |
Unijní soud v úterý uvedl, že mezinárodní společenství považuje za hrozbu teroristické sítě, které umožňují pohyb bojovníků různých národností mezi státy. „Uplatnění vyloučení z postavení uprchlíka podle příslušné (azylové) směrnice se tedy neomezuje na skutečné pachatele teroristických činů, ale může se vztahovat i na jednotlivce, kteří jsou zapojeni do náboru, plánování, přepravy nebo vybavování osob, které cestují do zahraničí za účelem páchání, plánování nebo přípravy teroristických činů,“ vysvětlil soud.
Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím unijního soudu, dodalo v tiskovém prohlášení lucemburské sídlo soudu EU na adresu belgické justice.
