Toho podle ní využívají někteří zaměstnavatelé k tlaku na zahraniční zaměstnance v některých profesích, aby strpěli i velmi nedůstojné pracovní podmínky, nadměrné přesčasy či nedodržování práva na odpočinek po práci. Z donucení kývnou i na to, že dostanou jinou částku, než mají na výplatnici.
„Je to pro ně situace téměř neřešitelná. Když totiž zaměstnavatel oznámí na ministerstvo vnitra ukončení pracovního poměru, končí jim povolení k zaměstnání a jsou v pasti, protože musí vycestovat. To vytváří podmínky pro to, aby docházelo k porušování zákoníku práce, a ti lidé se navíc bojí spolupráce s policií,“ řekla poslancům Faltová.
Její kolegyně Petra Ezzedine poslance informovala, že mezi migranty přicházejícími do Česka za prací sice obecně převažují muži (tvoří asi dvě třetiny), ale v případě některých zemí mimo Evropskou unii přichází více žen. „Nadprůměrné zastoupení žen je u zaměstnanců z Běloruska, Ruska, Mongolska i Kazachstánu,“ uvedla Ezzedine.
Ženy podle ní nacházejí uplatnění především ve službách, v textilním průmyslu, v pásové montážní výrobě, ale i ve zdravotnictví nebo jako ošetřovatelky v domácnostech. „Nemáme dostatek institucí, které by poskytly vhodnou institucionální péči o české seniory. Začíná se formovat nový typ nájemné péče v domácnosti, kde migrantky dlouhodobě žijí a pečují o seniory,“ dodala Ezzedine.
Problém při práci cizinek v českých domácnostech na pozici chůvy či ošetřovatelky představuje porušování práva na odpočinek. „Nemají soukromí, bydlí v průchozím pokoji a musí být 24 hodin rodinám k dispozici. Tak je i nabízejí agentury,“ řekla Faltová.
„Tady budeme mít dost práce,“ glosovala vystoupení obou žen šéfka stálé komise pro rodinu Radka Maxová z ANO s tím, že do parlamentu budou na další jednání komise pozváni zástupci Inspekce práce a ministerstva zahraničí. Ti s poslanci prodiskutují informace od Sdružení pro integraci a migraci a pokusí se najít způsob, jak zjednat nápravu.
„Měla by se zrušit závislost cizince na zaměstnavateli,“ doporučuje Faltová. Cizinec, který chce v Česku pracovat, musí totiž nejprve sehnat zaměstnání. Když je však propuštěn z jiných než organizačních důvodů, dostane lhůtu maximálně 60 dnů, obvykle kratší, aby opustil území České republiky. Hledat jinou práci už pak nemůže.
„Dostane výjezdní příkaz a musí vycestovat. Pokud by chtěl znovu přijet, musí znovu žádat na ambasádě o zaměstnaneckou kartu,“ popsala Faltová. Podle ní by měli cizinci dostat 90denní lhůtu s možností najít si během ní jiné místo. „Dlouhodobě tady není politická vůle, aby se chránila práva cizinců. V současné politické situaci to není tak, že by některý z politiků chtěl vystoupit,“ uvedla pro iDNES.cz zástupkyně nevládní organizace Sdružení pro integraci a migraci.
