Trumpovu velmocenskou politiku označil Hynek Kmoníček za „jakýsi remake“ politiky Richarda Nixona. Ten se v 70. letech nemohl vůbec na ničem dohodnout s Kremlem. A tak se obrátil k Pekingu. Teď by to mohlo zafungovat obráceně a porozumění by se v tomhle trojúhelníku mohlo objevit mezi Bílým domem a Kremlem.
„Čína má výhodu času, ona si může počkat - když se nedohodne s tímto prezidentem, tak si počká, v Číně se prezidenti mění méně často než v USA. A Trump se ji pravděpodobně pokusí ‚roztančit‘ tím, že na svou stranu přetáhne Ruskou federaci, která má vlastní důvody, proč být víc americký než čínský spojenec. Stačí se podívat na 1,2 miliardy Číňanů, kteří se dívají, kde jsou největší zdroje: na Sibiři, kde je deset milionů Rusů,“ uvedl Kmoníček.
Šéf zahraničního odboru Hradu připustil, že má problém přijmout tezi, že Trump je „nepředvídatelný“. „Trochu s tím zápasím - on většinou řekne, co chce udělat, my mu to nevěříme, on to udělá a pak se říká, že to bylo nepředvídatelné. Ale ono nebylo,“ řekl.
Stejně jako ostatní hosté ve speciálním vydání pořadu Rozstřel k americké prezidentské inauguraci Kmoníček podotkl, že extrémně důležitý pro Trumpa bude poměr sil v Kongresu a naklonění si tamních republikánů.
„Obamovi by se možná mnoho věcí podařilo uskutečnit, kdyby měl spolupracující Kongres. Ten systém checks and balances (pojistek a protiváh, pozn. red.) tam funguje tak, že člověk může vejít do úřadu se vznešenými myšlenkami, odejít s těmi samými a pak si je doma v penzi prohlížet. To se stalo Obamovi a je to pro Trumpa lekce,“ míní bývalý velvyslanec Kmoníček, který se momentálně chystá právě na převzetí diplomatické mise ve Washingtonu. Respektive - hovoří se o něm, protože schválení ještě nemá.
Trump bude podle Kmoníčka tlačit na zrušení sankcí vůči Rusku a ustoupí Kremlu v oblastech, které nejsou jednoznačným geopolitickým zájmem USA. Jako takovou oblast jmenoval Kmoníček Sýrii, kde mají Rusové důležitou středomořskou námořní základnu.
Dohoda mezi USA a Ruskem a stabilizace Sýrie pak podle Kmoníčka v konečném efektu povede ke snížení migračního tlaku na EU.
Ze strategického hlediska pro Evropu pokládá Kmoníček za důležité to, že Evropa nemá jinou spojeneckou alternativu než USA, zatímco Američané mají ještě tichomořskou oblast a tamější spojence. „‚Příští‘ Amerika se bude orientovat na pacifickou oblast. Pro nás Evropany jsou transatlantické vztahy víc kruciální než pro USA,“ řekl Kmoníček.
Devizou Evropy by v udržování těchto vztahů mohlo podle Kmoníčka být to, že Evropané nabídnou diplomatické kapacity, které USA nemají - bývalý velvyslanec v tomto smyslu zmínil například to, že Česko diplomaticky zastupuje Západ v Sýrii a že slušně rozumí Rusku.
