O mimořádné situaci u českého polního chirurgického týmu informoval v úterý generální štáb. Čeští zdravotníci působící v americké polní nemocnici poblíž Mosulu poprvé zaznamenali hromadný přísun raněných, takzvaný MASCAL (Mass Casualty). Jde patrně o jednu z nejnáročnějších situací, do které se mohou armádní zdravotníci dostat.
Čeští vojáci v IrákuKromě polního chirurgického týmu působí od léta v Iráku jedenatřicetičlenná česká poradní a výcviková jednotka. Na základně Balád, ležící asi 60 kilometrů severně od Bagdádu, čeští instruktoři cvičí irácké vojenské piloty i pozemní technický personál ovládat letouny L-159 ALCA, které si Irák z Česka pořizuje a používá je k úderům na pozice takzvaného Islámského státu. |
Sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým působí u linie bojů proti oddílům takzvaného Islámského státu od loňského prosince. Na takovou mimořádnou situaci byli čeští lékaři podle svých slov připraveni a očekávali ji kdykoliv.
Inkriminovaný den prý přitom probíhal v rámci omezených možností poměrně poklidně. Ráno brífink, poté rutinní kontrola pracovišť a přezkoušení funkčnosti a správného chodu přístrojů.
„Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo přihodit něco výjimečného. Snad jen ranní informace o prudkých bojích naznačila, že dříve nebo později se stane událost, která prověří naši profesionalitu,“ popsali události čeští vojáci.
V pozdních nočních hodinách se pak ozvala rádiová výzva z operačního centra, aby se příslušníci chirurgického týmu okamžitě dostavili na své pracoviště. Tomu, že se děje něco mimořádného, nasvědčovala podle zdravotníků po příchodu do nemocnice napjatá a těžká atmosféra. Vyhlášený signál MASCAL pak spustí okamžitou sehranou reakci.
Ihned se začala připravovat jednotlivá pracoviště. Dva zdravotníci byli připraveni pro třídění pacientů na betonovém plácku před nemocnicí (takzvaná triáž), ostatní uvnitř nemocnice.
Při hromadném přísunu raněných začíná platit zjednodušený přístup k raněným. Něco jako krizové řízení. Přes rádiové spojení přicházejí první konkrétní informace. K českým zdravotníkům míří iráčtí vojáci zranění při útoků sebevražedných atentátníků.
Na korbě amerického vozidla přijíždí první dva zranění. Oba s traumatickým poraněním hrudníku. Následuje důkladná prohlídka, diagnostika a zhodnocení stavu. V tu chvíli pracuje prakticky celý tým. Je nutné zkontrolovat, zda u zraněných nezůstala nebezpečná munice, řídit tok informací i rádiový provoz.
V běžné praxi by obě zranění hrudníku znamenala okamžitý chirurgický výkon. V případě signálu MASCAL ale podle zdravotníků musí zvítězit neúprosná logika věci.
Urgentnější případy mají přednost
Tou je předpoklad, že na cestě jsou další zranění. Lékař proto musí počítat s tím, že dorazí ještě někdo další, kdo by mohl potřebovat operační sál urgentněji.
A za chvíli skutečně sanitka přiváží další tři pacienty. Konečné číslo je tedy pět zraněných. Okamžitě se rozhoduje, kdo bude operován přednostně a kdo musí počkat.
Na sále jsou jen dvě operační místa a na obou probíhají náročné operační výkony. Podle krizové situace lékaři rozhodují, že méně časově náročná operace zranění oka bude provedena přímo na nosítkách na příjmu. „Tento rychlý improvizovaný zákrok dal raněnému naději, že oko neztratí. Odbornou péči očního specialisty pak už může poskytnout jen nemocnice vyšší úrovně,“ uvedli vojáci českého týmu s tím, že pacient je pak letecky přepraven do Bagdádu.
Jako poslední se za svítání na operační stůl dostává voják s traumatickým poraněním nohou po výbuchu sebevražedného atentátníka. Kolem deváté hodiny ráno poslední operace končí a kromě služby na jednotce intenzivní péče si jdou všichni odpočinout.
„MASCAL je zkouška profesionality, racionálního rozhodování, práce pod extrémním tlakem a stresem, ale také nemilosrdná zkouška připravenosti zdravotnického personálu, která neodpouští chyby,“ tvrdí zdravotníci.
