Z dat ruského statistického úřadu Rosstat vyplývá, že průměrný Rus v roce 2015 snědl 73 kilogramů masa, což je o dvě kila méně než v roce 2013. Průměrná roční spotřeba mléčných produktů spadla o devět kilogramů na 239 kil a také cukru snědl průměrný Rus o kilo méně.
Na druhou stranu za rok 2015 zkonzumoval 112 kilogramů brambor, což je o kilo víc než v roce 2013 (pro srovnání: na průměrného Čecha připadá 66 kilogramů brambor, 79,3 kila masa a 242,3 kila mléčných produktů). Na ruský jídelníček se také ve velkém vrátily tykve, cukety a dýně. Místo dražších mléčných produktů Rusové často kupují náhražky, jako je margarín nebo máslo s podílem rostlinných tuků.
Právě mléčné výrobky totiž za poslední roky prudce zdražily. Cena másla za rok 2015 vzrostla o 10,6 procenta a loni vyskočila dokonce o 20,5 procenta. Ryby loni podražily o 8,6 procenta, o rok dříve o 20,9 procenta. Naopak ovoce a zelenina loni zlevnily v průměru o 6,8 procenta.
„Lidé v souvislosti se snížením příjmů obyvatelstva a současným růstem cen výrazně změnili svůj jídelníček a v obchodech se zaměřili na levnější potraviny,“ řekla listu Izvěstija Margarita Popovová z asociace potravinářských firem Assagros. Zdůraznila, že náklady na jídlo tvoří asi polovinu rozpočtu průměrného Rusa.
List The Moscow Times už v říjnu napsal, že nízké ceny ropy a devalvace rublu zasadily ekonomické situaci Rusů velkou ránu (více čtěte zde). Střední třída se podle průzkumu banky Sberbank zmenšila o 16 procent, což je asi 14 milionů lidí. Lidé s nejnižšími příjmy musí své náklady omezit na to nejnutnější. Reálné příjmy (tedy po započtení inflace) klesaly každý rok o sedm procent a reálné důchody o čtyři procenta.
Tele nepodojíš
Vliv na růst cen jídla má i embargo na dovoz potravin ze Západu, kvůli němuž si už Rusové nemohou pochutnat na francouzských sýrech či českém vepřovém. Řada ruských potravinářských firem se po zavedení embarga přeorientovala na výrobu sýra, produkce mléka však zůstala na stejné úrovni.
„Kvůli protisankcím z ruského potravinářského trhu zmizelo několik významných hráčů, importérů mléčných výrobků. Zeleniny můžete za sezónu vypěstovat víc, ale z novorozeného telete bude kráva až za víc než dva roky. Produkci mléka a hovězího masa rychle zvýšit nelze,“ konstatovala Margarita Popovová.
Do rostoucích cen se navíc promítají zvýšené náklady potravinářských firem. „V souvislosti s rostoucím kurzem valut se navýšily platby za krmivo pro skot a přístroje na výrobu a zpracování mléka,“ upozorňuje Arkadij Pomomarjov z vládního výboru pro zemědělské otázky.
Produkce masa sice postupně stoupá, na jídelníček Rusů to však zatím nemá vliv. „Dokud ceny porostou a příjmy budou klesat, budou hospodyňky kupovat spíš brambory a méně masa,“ dodala Margarita Popovová.
Vyšší konzumace zeleniny a menší spotřeba masa každopádně dělá radost ruským lékařům a dietologům. Ti však zároveň se znepokojením sledují rostoucí zálibu Rusů v margarínu a dalších náhražkách mléčných produktů, uzavírá Izvěstija.
