Přestože jim od 1. ledna hrozí až padesátitisícová pokuta a kraj rozdává kotlíkové dotace, spalovači odpadků řádí dál. Stačila by krátká „exkurze“ zachumelenými Malšovicemi a úředníci magistrátu by mohli vypisovat sankce. Tedy teoreticky, protože viníci se plošných kontrol zatím obávat nemusí.
Ulice Dubová, Písečná, Náhon, Miroslava Hájka. Tady všude někteří lidé do kotlů přikládají vším, co je napadne.
„Co je vám do toho, čím topím? Jestli vám to nevoní, můžete jít pryč,“ vykřikoval majitel komína, ze kterého se valil hustý černý dým. Když ho redaktor MF DNES seznámil s hrozbou sankce, nepřesvědčivě tvrdil, že spaluje jen dřevo, ale zároveň se ujišťoval, že skutečně nenarazil na kontrolora.
„Zatím si nikdo nestěžoval, jste první. Máte pravdu, občas do kotle přiložím nějaký plast, ale vždy až večer,“ obhajovala se jiná hradecká „palička“.
Úředníci zatím čekají, jak se situace vyvine
Oba majitelé by však museli mít nehoráznou smůlu, aby u nich zazvonila skutečná kontrola. Drtivá většina měst totiž k novele zákona o ochraně ovzduší přistoupila poněkud vlažně.
Městům zákon na jednu stranu rozvázal ruce, když mohou sama kontrolovat kotle, komíny i čím se topí, v praxi však přepadovky a sankce hrozí jen shodou okolností a jsou spíš poslední možností.
Spalovači smetí by nejprve museli narazit na souseda udavače, jenž upozorní úřady. Druhým krokem bývá písemné upozornění k doložení informace o druhu kotle, jeho revizi nebo dokladu o nákupu paliva, třetím samotná kontrola a až úplně poslední možností pokuta.
Jestliže majitel nebude schopen doložit revizi kotle, může dostat pokutu až 20 tisíc korun, když se potvrdí podezření na topení plasty a jiným smetím, může být sankce až padesát tisíc korun.
Plošné kontroly neplánujeme, nové úředníky nenabíráme
Jenže města se navzdory novele sama staví do role pouhých pozorovatelů. „V tuto chvíli se nedá z ničeho vyvozovat, jak náročná agenda to pro nás bude. Zatím tedy úřad vyčká, jak se věci po novém roce v praktické rovině vyvinou,“ řekla mluvčí hradecké radnice Magdaléna Vlčková, jež připomněla, že místní odbor životního prostředí má na starost všech 81 obcí ve správním obvodu Hradecka.
„Odbor životního prostředí zatím nenavyšuje počet úředníků, i když se rozšířily jeho kompetence. Neplánuje ani žádné plošné kontroly. V případě důvodného podezření však bude důrazně vymáhat plnění nově stanovených povinností provozovatelů zdrojů vytápění,“ dodala mluvčí.
V Náchodě prý řeší v průměru dvě udání na spalovače za rok a nárůst neočekávají ani s novelou zákona. „Nechystáme žádné speciální kontroly, nemáme na to ani čas, ani kapacitu. Z 99 procent půjde o oznámení. Když jej dostaneme, vždy se jdeme podívat, jestli udání stojí na pevných základech a není to jen vyřizování sousedských sporů,“ konstatoval vedoucí odboru životního prostředí Ondřej Poul.
Nového úředníka kvůli kontrole spalování odpadu nepřijala žádná oslovená radnice. Čekat jen na udavače však nehodlá Jičín. „Vytipujeme objekty, které splňují dikci zákona o ochraně ovzduší, a vyzveme majitele k předložení revize kotle. V případě nesplnění povinností majitele můžeme přistoupit buď přímo k pokutě, nebo v případě dohody k nápravě,“ popsala Jana Mušková, vedoucí odboru životního prostředí.
Podle ní mohou být užitečné i podněty otrávených sousedů: „Člověka, na kterého si někdo stěžoval, na to musíme upozornit a vyzvat ho k podání vysvětlení a revize kotle. Účelem je sdělit mu, že obtěžuje okolí a ničí životní prostředí a že by mohlo dojít i ke kontrole přímo u něj doma. Už to, že jej obešleme, by mohlo mít na některé preventivní vliv,“ domnívá se.
„Byli bychom rádi, kdyby si spousta lidí uvědomila, že takhle to dál nejde. Zároveň to ale u nás není tak bolestivé jako v jiných regionech. Víme přesně, jaké máme kompetence a jsme na to připraveni,“ řekla ke komínové novele vedoucí rychnovského oddělení životního prostředí Hana Synková.
Lidé přidávají fotky do alba dýmajících komínů
Lidé, které obtěžuje štiplavý dým či saze, nemusejí spoléhat jen na posílání podnětů na radnici. Organizace Čisté nebe na začátku prosince spustila mobilní aplikaci Čistý komín, která sice byla původně vytvořena pouze pro Moravskoslezský kraj, ale pro velký úspěch se rozšířila.
Hlavním cílem je vytvořit „album“ fotografií kouřících komínů s jejich lokalizací. Přestože aplikace funguje teprve krátce, objevily se na ní již mocně dýmající domy například v Libišanech, Novém Městě nad Metují, Heřmanicích či Kořenově.
Na webových stránkách Čistého nebe si rovněž lze vytisknout takzvané Smokemanovo desatero správného topiče určené právě do schránek spalovačů odpadů.
