Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvHusajn stál v čele Iráku od roku 1979. Za jeho čtyřiadvacetileté vlády bylo při různých čistkách a genocidách zabito nejméně čtvrt milionu lidí. Po spojeneckém vpádu byl dopaden Američany, kteří ho předali do rukou irácké spravedlnosti.
Svržený diktátor byl přesně před deseti lety popraven na základě obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ty se týkaly podílu na masakru 148 šíitů v iráckém městě Dudžailu v roce 1982.
Noční můra zvaná IrákBushova pouštní válka ve fotografiích     |
Američtí vojáci zadrželi Husajna 13. prosince 2003. Jeho první výslech vedl John Nixon, analytik CIA, který se Husajnem v rámci tajné služby několik let na plný úvazek zabýval. O své práci nyní vydal knihu nazvanou Debriefing the President: The Interrogation of Saddam Hussein. V ní také vylíčil své zážitky se Saddámem Husajnem a klade si otázku, jestli vpád do Iráku měl smysl.
Zarostlého diktátora identifikoval podle kmenového tetování na ruce a jizvy po střelném poranění z roku 1959. Husajn byl podle Nixona bezpochyby brutální diktátor, ale rozhodně se nesnažil vyhodit svět do povětří, jak to líčila administrativa George W. Bushe.
„Stálo to za to, odstavit Saddáma od moci? Můžu mluvit pouze za sebe, když odpovím: ne. V roce 2003 Saddáma ze všeho nejvíc zajímalo psaní románů. Již neřídil vládu a zdálo se, že o tom, co se děje v jeho vlastní zemi, věděl stejně málo jako Britové a Američani,“ píše Nixon.
Svých zločinů nelitoval
Při výslechu se dostalo i na údajné zbraně hromadného ničení, kterými měl Irák disponovat. Husajn podle Nixona jasně zdůraznil, že se jich již před válkou zbavil. „Saddám položil filozofickou otázku: Jak je možné, že Spojené státy pochopily otázku zbraní hromadného ničení tak špatně?“ píše Nixon a dodává: „Řekl mi, že chyběl duch naslouchání a porozumění. A z toho viní i sám sebe.“
Nixonovi při výslechu také řekl, že Američané v Iráku neuspějí. „Zjistíte, že vládnout Iráku není tak lehké. Neuspějete, protože neznáte jazyk, historii a nerozumíte arabské duši,“ cituje Nixon Husajnova slova. Američtí vojáci se z Iráku stáhli čtyři roky po diktátorově popravě a od té doby se země začala propadat do spirály krvavého chaosu, který symbolizuje nástup Islámského státu.
Irácký diktátor svých zločinů nelitoval ani na šibenici. Alespoň tak jeho poslední chvíle popisuje lékař Muwaffak al-Rubajev, který ho doprovodil na popraviště. „V tu chvíli jsem rozhodně netoužil po nějaké odplatě za to, že mě jeho režim několikrát mučil,“ vysvětlil al-Rubajev v rozhovoru z roku 2013 pro server independent.co.uk. Chtěl prý pouze slyšet, jestli Husajn projeví lítost nad zločiny, které spáchal. Toho se však nedočkal (více o tomto rozhovoru si můžete přečíst zde).
