Osmdesát procent evropských Romů žije pod hranicí chudoby, jen třetina z nich má práci, téměř polovina jich ani v roce 2016 nemá koupelnu a toaletu. Ve třetině romských domácností je každodenně přítomný hlad.
K těmto alarmujícím zjištěním došel průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA). Letos byl proveden v devíti evropských zemích s největší romskou populací, jež zastupují osm asi z deseti milionů evropských Romů. Česko z průzkumu vyšlo ještě nejlépe.
„Naše zjevná neschopnost ctít lidská práva romských komunit v Evropě je nepřijatelná,“ řekl ředitel agentury Michael O’Flaherty. „Míra deprivace, marginalizace a diskriminace nejpočetnější evropské menšiny je závažným selháním právních předpisů a politik v Evropské unii a jejích členských státech,“ uvedl O’Flaherty pro Český rozhlas. Přitom na integraci Romů vydává Unie přes dvě miliardy eur (cca 55 miliard korun) ročně.
Bída na Slovensku
Podle průzkumu, který proběhl na vzorku asi 34 000 lidí z romských menšin v Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku, Řecku, Španělsku, Portugalsku a Česku, je vůbec nejhorší situace Romů právě v Rumunsku a Bulharsku. Například v Bulharsku je chudobou ohroženo 86 procent Romů.
Velice špatně si podle výsledků sondáže vede i Slovensko, kde žije na počet obyvatel vůbec nejsilnější romská komunita na světě. Ta tvoří asi desetinu z pěti milionů obyvatel. Na Slovensku nemá třetina Romů ve svých obydlích tekoucí vodu, desetina jich žije bez elektřiny.
Zaměstnání má jen každý pátý dospělý slovenský Rom. Ve věkové kategorii 16–24 let pak na Slovensku sedmdesát procent Romů nechodí ani do školy, ani nemá zaměstnání. Nejhorší je podle komentáře Denníku N to, že Slovensko patří mezi skupinu zemí, kde se od posledního průzkumu, jenž se uskutečnil v roce 2011, situace nezlepšila.
Česko je na tom nejméně špatně
Česko z tohoto porovnání vychází téměř ve všech ukazatelích nejlépe ze zkoumaných zemí. „Situace Romů v České republice se jeví příznivěji než v jiných státech. To neznamená, že by byla lepší. Je jen méně špatná,“ uvedl O’Flaherty.
„Když porovnáme Romy v Česku s Romy v jiných členských zemích, tak to není tak zlé. Ale v porovnání s celkovou populací v Česku jsou na tom Romové výrazně hůře, tam jsou obrovské rezervy,“ citovala ČTK pracovníka FRA Jaroslava Klinga. Česku pomáhá i to, že většina Romů tu žije ve městech.
Vedle vysokých ukazatelů pocitu diskriminace ve společnosti, kterou pociťuje většina českých Romů, zůstává podle Klinga problémem vysoké procento (16 %) romských dětí, které v Česku chodí do zvláštních neboli „speciálních škol“. Zbylé romské děti se podle průzkumu učí ve školách, které jsou většinové, či výlučně romské. „Segregace stále zůstává,“ dodal k výsledkům průzkumu Kling.
