Stoltenberg na okraj schůzky ministrů obrany zemí EU konstatoval, že ruská anexe Krymu zůstává hlavní překážkou ke zlepšení vztahů s Ruskem a zrušení ekonomických sankcí, které Západ na Moskvu uvalil.
A nezmění na tom podle něj nic ani volební vítězství Donalda Trumpa, který po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem avizoval své snahy o „normalizaci vztahů a snahu o konstruktivní spolupráci v co nejširším spektru otázek“.
Na otázku, zda nastal správný čas na zlepšení vztahů s Ruskem, Stoltenberg uvedl, že je důležité respektovat územní celistvost a suverenitu všech zemí, včetně Ukrajiny. „Proto nikdy neuznáme porušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny,“ prohlásil.
Jak dodal, je zcela normální, že nově zvolený prezident před nástupem do funkce hovoří se světovými lídry, včetně ruského prezidenta. Připomněl, že i přes napjaté vztahy se Aliance snaží o dialog s Moskvou. „Rusko je náš největší soused a zůstane jím. Právě v době zvýšeného napětí a mnoha různých bezpečnostních výzev, kterým čelíme, je důležité vést dialog,“ řekl.
Podotkl přitom, že v současné dvoucestné politice vůči Rusku - tedy silné obraně a dialogu zároveň, nevidí žádný střet. Avizoval, že by se brzy mohla uskutečnit další schůzka Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců.
Právě kvůli ukrajinské krizi v posledních letech vztahy mezi Aliancí a Ruskem výrazně ochladly a NATO přistoupilo k posilování obrany na svém východním křídle.
Kreml opakuje, že záležitost Krymu, kde Moskva od anexe v roce 2014 významně posiluje svou vojenskou přítomnost, je neměnná. Zároveň doufá, že nový americký prezident se v rámci „normalizace vztahů“ pokusí sankce vůči Rusku zrušit a popřípadě bude tlačit na Unii, aby učinila totéž.
Berlín připomíná situaci v Sýrii
Šéfka německé obrany Ursula von der Leyenová ale zopakovala, že Německo je znepokojeno ruskými vojenskými aktivitami na východní Ukrajině a v Sýrii. „Je důležité nezapomínat na své zásady,“ prohlásila. Rusko podle ní kvůli svým leteckým úderům na podporu režimu syrského prezidenta Bašára Assada nese humanitární odpovědnost za město Allepo, kde „250 tisícům lidí hrozí smrt hladem“.
Právě Německo vyjádřilo obavy z politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Především ve vztahu k evropským členům NATO. Republikánský kandidát dával v předvolební kampani najevo, že Spojené státy by „nemusely splnit své závazky“ vůči těm svým evropským spojencům, kteří na vlastní obranu vydávají málo peněz. Zneklidnilo to především pobaltské státy, které cítí ohrožení z ruské strany.
Stoltenberg k tomu poznamenal, že s potřebou vyšších obranných výdajů v evropské části NATO naprosto souhlasí. „To američtí lídři říkali mnoho let. A skvělé je, že teď konečně vidíme vyšší investice do obrany u našich evropských spojenců, což přispívá ke spravedlivějšímu sdílení,“ konstatoval Stoltenberg.
Připustil ovšem, že někteří členové by měli ve zvyšování výdajů na obranu pokračovat, když výdaje USA tvoří téměř 70 procent výdajů Aliance.
„Nově zvolený prezident Donald Trump uvedl v průběhu volební kampaně, že je velký fanoušek NATO a jsem si jistý, že bude prezidentem Spojených států, který dostojí všech závazků USA vůči Alianci,“ dodal.
Obama uklidňoval na dálku
Jisté uklidnění evropským členům NATO také současné s tím poskytl úřadující americký prezident Barack Obama. Slíbil spojencům, že jeho nástupce bude pokračovat v budování dobrých vztahů s partnerskými zeměmi a plnit závazky vůči NATO. Přes počáteční obavy Obama věří, že nový prezident nepovede zemi s ukvapeností a prudkostí.
„Nově zvolený prezident vyjádřil velký zájem o udržení našich klíčových strategických vztahů. Budu moci veřejně potvrdit jeho závazek vůči NATO a transatlantické alianci. Pokud jde o udržení silných vztahů v rámci NATO, k žádnému oslabování nedochází. Taková partnerství totiž jsou dobrá nejen pro Evropu, jsou dobrá i pro Spojené státy a životně důležitá pro celý svět,“ řekl Obama po schůzce s Trumpem.
