Podle Hospodářských novin je argumentace poslanců „s odpuštěním pitomá“.„Bolševická mentalita rozdělující svět na ‚my‘ a ‚oni‘ bohužel z Česka nikdy nezmizela, ač jsme si to po roce 1989 rádi namlouvali. Přežívala pod povrchem a čekala na dobu, kdy se bude moci opět vtělit do paragrafů,“ uvádí deník v komentáři. Připomíná, že o odstranění hanobení prezidenta ze seznamu deliktů se zasadil bývalý prezident Václav Havel. „Věděl, že tam, kde za kritiku hrozí kriminál, nelze mluvit o svobodě jako takové,“ konstatuje.
Hanobení prezidentaHlavu státu chránil už zákon na ochranu republiky z roku 1923. Za socialismu bylo hanobení republiky a jejích představitelů trestným činem s až dvouletou sazbou odnětí svobody. Paragraf o hanobení prezidenta byl z trestního zákoníku vypuštěn až novelizací z roku 1997. |
HN si také všímají argumentace poslanců, kteří se mimo jiné odvolávají na zákon platný v Nizozemsku. „Jenže co má společného Miloš Zeman s nizozemským králem?“ ptá se list. „Majitel nevymáchaných úst musí počítat s tím, že přes ně občas dostane nevymáchaným hadrem, byť zrovna sedí na Hradě,“ poukazují HN na prezidentovy vulgarismy ve veřejných projevech.
Také Právo poukazuje na prezidentovy urážky, „razítkuje kdekoho kdečím od zahraničních diplomatů po meziválečné intelektuály“. Na druhou stranu se i prezident stal terčem nevybíravých útoků, od házení vajec, přes vyvěšení trenýrek na Hradě až po portrét v podobě lejna. Prezident navíc prý propásl příležitost pro důležité gesto, když se od poslanecké iniciativy hlasitě neodtáhl.
I Právo připomíná Havlův návrh na vyškrtnutí veřejného hanobení prezidenta z trestního zákoníku. Havel tím učinil „přítrž tradici trestání lidu za drzost vůči majestátu vrchnosti, která se táhla od císaře pána po Husáka“. A deník zdůrazňuje, že se tak stalo poté, co Havla u soudu označil bývalý disident Petr Cibulka za „prase a hovado“.
Měla by být urážka prezidenta trestným činem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 22. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.
Podle Lidových novin se poslanci nechali inspirovat spíše komunistickým zákonem na ochranu lidově demokratické republiky z října 1948 než zákonem prvorepublikovým. Soudí tak podle trestní sazby, kterou prvorepublikový zákon stanovil na osm dní až šest měsíců, zatímco dnešní poslanci spodní hranici trestu vůbec nezmiňují a horní stanovují na jeden rok. Komunistický zákon za „ublížení na cti prezidentu republiky“ stanovil trest do jednoho roku.
Ondráček: Společnost není zralá, prezidenta musíme chránit |
LN také připomínají, že schvalování prvorepublikového zákona vyvolalo dost silnou politickou krizi, včetně rozkladu některých stran. „Jde o jednu z mála prvorepublikových tradic, která opravdu není hodná následování,“ uzavírají.
Šest desítek poslanců v úterý představilo návrh vrátit do trestního zákona čin veřejného hanobení prezidenta pod sankcí až ročního vězení. Autoři z řad poslanců ČSSD, ANO, KSČM a Úsvitu v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) jsou přesvědčeni o preventivním účinku a „výchovném charakteru“ postihu. Část politiků včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) návrh odmítá, pravicová opozice označila předlohu na normalizační (více zde).
Hlavní předkladatel, komunista Ondráček, pro iDNES.cz v úterý uvedl, že požadavek na ochranu prezidenta před urážlivými výroky nesouvisí se současnou hlavou státu. Společnost podle něj není ještě zralá a nejvyšší ústavní činitel si zaslouží stejnou ochranu jako například soudci. „Ten návrh byl připravován již delší dobu a teď zkrátka přišla řada na jeho projednání,“ tvrdí muž, který v lednu 1989 v řadách SNB aktivně zasahoval proti demonstrantům na Národní třídě (více o slovech Ondráčka čtěte zde).
Kdo návrh podepsal?Hlavní předkladatel: Zdeněk Ondráček, KSČM Dále podepsali: KSČM (26): Marie Pěnčíková, Hana Aulická Jírovcová, Ivo Pojezný, Václav Snopek, Jaroslav Borka, Karel Šidlo, Leo Luzar, Jiří Valenta, Josef Nekl, Miroslav Opálka, Alena Nohavová, Milada Halíková, Stanislav Grospič, Marta Semelová, Stanislav Mackovík, Josef Zahradníček, Josef Šenfeld, Alexander Černý, Gabriela Hubáčková, Květa Matušovská, Jan Klán, Pavel Kováčik, Vladimír Koníček, René Číp, Miroslav Grebeníček, Vojtěch Filip ČSSD (15): Vítězslav Jandák, Richard Dolejš, Jaroslav Foldyna, Zdeněk Syblík, Dana Váhalová, Pavlína Nytrová, Miroslava Strnadlová, Jiří Běhounek, Marie Benešová, Markéta Wernerová, Jaroslav Zavadil, Ladislav Velebný, Zuzana Kailová, Jaroslav Krákora, Stanislav Huml ANO (14): Zdeněk Soukup, Petr Adam, Zuzana Šánová, Milan Brázdil, Stanislav Pfléger, Pavel Plzák, Stanislav Berkovec, Bronislav Schwarz, Josef Hájek, Martin Sedlář, Josef Kott, Pavel Čihák, Margit Balaštíková, Bohuslav Chalupa Úsvit-Národní koalice (6): Marek Černoch, Olga Havlová, Jana Hnyková, David Kádner, Martin Lank, Karel Fiedler Ostatní (2): Vlastimil Vozka (Severočeši.cz, za ANO), Jana Lorencová (nestraník, za ANO) |
