Poslední roky přitom počet ozbrojených Čechů soustavně klesal. Nyní se trend otočil. Experti se shodují, že důvodem je zejména to, že se v Evropě neobvykle rychle zvyšuje nervozita, vládne stále silnější pocit ohrožení a strach z přílivu muslimských uprchlíků.
Podle psychologa Karla Humhala lidé nevěří uklidňujícím tvrzením politiků. „Když jsem byl dítě, vyrůstal jsem na vesnici, kde se všichni znali, cizí tam často nezavítal a lidé nezamykali branky. Pak přišla éra výstavby sídlišť, přistěhovali se nepřizpůsobiví a začali systematicky vykrádat. Dnes přicházejí cizinci. A tak to pokračuje. Lidé se bojí a politici jim mohou vysvětlovat, co chtějí,“ cituje deník Humhala.
Kolik lidí mělo zbrojní průkaz?2013 292 976 2014 292 283 2015 292 022 2016 297 966* * údaj k 30.6.2016 Zdroj: MV ČR |
K držení střelných zbraní se nedávno vyslovil i prezident Miloš Zeman. Lidé by si podle něj měli zvykat na to, že zbraň nebudou mít jako suvenýr, ale že ji v nutných případech budou muset použít. „Občané by se měli ozbrojovat proti teroristům,“ uvedl v červenci letošního roku prezident. Řekl také, že jeho žena si udělala zbrojní pas a má revolver (více zde).
Zvýšený počet lidí, kteří mohou mít střelnou zbraň, ale bezpečnostní experty netěší. Podle Miloše Balabána, vedoucího Střediska bezpečnostní politiky CESES při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, nejsou zbraně řešením. „Větší počet zbraní mezi lidmi skutečně může snížit nějaká rizika při případném teroristickém útoku, ale není to samozřejmě dobré, protože na druhou stranu může dojít k situaci, kdy bude střelná zbraň použita zcela nesprávně a neadekvátně,“ uvedl Balabán v rozhovoru pro MF DNES.
Jako příklad zmínil akci Martina Konvičky, který na Staroměstském náměstí imitoval teroristický útok islamistů. „Pokud by to tam někdo vyhodnotil, že nejde o jakýsi happening, a začal střílet, nedokážu si představit, kde by to mohlo skončit,“ varoval Balabán.
Od srpna platí pro zbraně tvrdší pravidla
Za nárůstem počtu držitelů zbrojního průkazu do června 2016 může stát také zpřísnění podmínek pro držení zbraní i získání zbrojního průkazu. Změněný zákon začal platit před pár měsíci. Vládu k němu motivovaly tragické události v Uherském Brodě z února 2015, kdy muž v tamní restauraci zastřelil osm lidí (o případu zde).
Policisté už se naučili zákon využívat v praxi, umožňuje jim odebrání zbraní lidem, u kterých se od poslední lékařské prohlídky výrazně změnil zdravotní stav a představuje riziko. „Můžeme to udělat, pokud existuje důvodné podezření, že se natolik změnil majitelův zdravotní stav, že držení zbraní představuje ohrožení života jak jeho, tak i jiných osob,“ vysvětlila v srpnu uherskohradišťská policejní mluvčí Milena Šabatová (čtěte zde).
V Česku si ale téměř čtyřicet procent lidí naopak myslí, že zvyšující se počet legálně držených zbraní v Česku by mohl vést ke snížení bezpečnosti. Vyplývá to z průzkumu, který v červenci provedla agentura Median pro Český rozhlas. Skoro šedesát procent dotázaných mělo za to, že zpřísnění pravidel pro držení zbraní může omezit střelecké útoky podobné tomu z Uherského Brodu.
Tvrdší normy pro držení zbraní připravuje i Evropská unie, která je pro změnu motivována teroristickými útoky ve Francii a Německu.
