Účastníci průvodu, pořádaného spolkem Obraz - obránci zvířat, vyrazili ze Střeleckého ostrova v půl třetí směrem ke Staroměstskému a dále Václavskému náměstí, kde po čtvrté hodině organizátoři demonstraci rozpustili. Podle předsedy spolku Marka Voršilky začne v Česku za několik dní kožkovací sezóna, kdy bude „naházeno do plynových komor dvacet tisíc zvířat“.
„Vzhledem k tomu, že se řadíme k euroamerickým společnostem 21. století, je načase se kožešinových farem zbavit. I jedna farma je moc. Už si ani nekupuju kožené věci. Mám jedny kožené boty, ale jejich vyhozením už tu krávu neoživím,“ míní osmadvacetiletá projektová manažerka Elizabeth, která na průvod přišla se psem.
Sedmadvacetiletý Jaroslav Růžička podle svých slov ani nevěděl, že v Česku kožešinové farmy ještě existují. „O téhle akci jsem se dozvěděl úplnou náhodou a řekl jsem si, že objevit se tady je to nejmenší, co proti tomu můžu udělat. Ani bych doma nechtěl mít kožešinu. Nedávno si moje kamarádka chtěla koupit nějakou ovčí kůži před postel, tak jsem ji přemluvil, aby si koupila umělou.“
„Láska zahřeje víc než norek“
„Nepřijde mi fér, abychom se takto chovali ke zvířatům a používali je jako součást oblečení, když bychom si vystačili i bez nich. Nejsem tak ortodoxní, abych zakazovala kožené věci, ale kupme si jednu kvalitní věc. Nepodléhejme trendům a nezahánějme deprese bláznivým nakupováním,“ přidává se také třicetiletá módní návrhářka Jana Bieliková, která pracuje s recyklovaným a přešívaným oblečením.
Mnozí si přinesli transparenty s nápisy „Láska zahřeje víc než norek“, „Kožich nosí krásná zvířata a oškliví lidé“ či „Oblékli byste si svého psa?“. Skandovali také hesla jako „Lišky nejsou věci, přesto trpí v kleci“ nebo „Krutost strach a utrpení, tohle přece správné není“.
Poslanecká sněmovna začne v úterý v prvním čtení projednávat návrh několika desítek zákonodárců z různých stran na zákaz kožešinových farem. Vláda k němu dříve zaujala neutrální postoj.
Podle návrhu by se od roku 2017 nesměly zakládat nové farmy a do konce roku 2018 by měly ukončit svoji činnost dosavadní podniky. Zákaz by se neměl týkat chovů králíků, neboť kožešina je v tomto případě pouze vedlejším produktem.
S návrhem novely nesouhlasí provozovatelé farem. „Máme důvody se domnívat, že velká část poslanců podepsaných pod zprávou byla vystavena tlaku a jednostranným nepravdivým informacím ze strany lobbistických aktivit veganských organizací, přičemž poslanci neměli možnost vytvořit si kvalifikovaný a vyvážený názor,“ uvedl David Vojtíšek, předseda Základní organizace chovu kožešinových zvířat Českého svazu chovatelů a majitel farmy Norek.
Člověk se podle chovatelů bez kožešin obejde, ale stejně tak se obejde bez masa a jiných živočišných produktů. Kožešinová zvířata jsou podle nich k chovu na farmách šlechtěna a domestikována. Zastánci novely naopak uvádějí, že norci a lišky jsou prakticky divoká zvířata. Například lišky si podle nich nudou v klecích okousávají ocasy a provádějí i jiné akty sebetrýznění.
Nejčastěji se v Česku na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně dvacet tisíc. Počet farem se dlouhodobě snižuje. Podle veterinářů jich ještě v roce 2000 fungovalo 26. Nyní je v republice aktivních devět farem. Loni skončila farma ve Zbýšově a chov lišek v Křižanovicích, kde však podle Státní veterinární správy pokračuje chov norků.
