Část hory Halti zasahuje na rovinaté finské území, její nejvyšší bod je ale 20 metrů od finských hranic na území Norska. V případě, že by Norové svým finským sousedům horu dali, Halti by se se svými 1365 metry stala nejvyšší horou Finska.
Za nápadem darovat k výročí vyhlášení nezávislosti na Rusku, jež Finsko oslaví 6. prosince 2017, vrchol Halti stojí bývalý kartograf Björn Geirr Harsson. Harsson prohlásil, že když v roce 1972 pozoroval oblast hory Halti z letadla, byl překvapen, „proč proboha Finové její vrchol nedostali“.
V loňském roce Harsson poslal ministerstvu zahraničí dopis s příslušným návrhem, přičemž poukázal na to, že jeho země by ztratila pouhých 0,015 kilometru čtverečního svého území.
Na podporu tohoto nápadu byla v Norsku spuštěna internetová kampaň a postavila se za něj i řada místních představitelů. Facebookovou stránku vyzývající stoupence umožnit „Finsku přepsat při 100. výročí učebnice zeměpisu i dějepisu“, kterou založil Harssonův syn žijící v USA, označilo symbolem To se mi líbí 17.000 lidí.
Halti se svými 1365 metry není na seznamu 200 nejvyšších hor Norska, ve Finsku by se ale nejvyšší horou stala. V současnosti je největším finským horským velikánem hora Ridnitšohkka měřící 1316 metrů. Nejvyšším bodem ve Finsku je ovšem nyní jeden z výběžků hory Halti zvaný Hálditšohkka (1324 m).
Hranice, vytyčená jako rovná čára v 50. letech 18. století, byla „z geografického hlediska nelogická“, tvrdí kartograf Harsson, podle něhož je nešťastné a nespravedlivé vůči Finsku, že nejvyšší bod na jejím území není ani skutečný horský vrchol.
Návrh darovat vrchol Halti Finsku ale v Norsku narazil na nepřekonatelné právní překážky. „Úprava hranic mezi zeměmi vytváří právní problémy spjaté mimo jiné s norskou ústavou,“ napsala premiérka Solbergová starostovi severonorského města Kaafjord, který kampaň podporoval. „Zvážíme místo toho jiný vhodný dárek Finsku k jeho výročí,“ dodala premiérka.
