Muž s iniciály M. B. byl zadržen před pěti lety, když jel bez řidičského oprávnění kolem benzinové pumpy v Praze 5. Běžel mu totiž šestnáctiměsíční zákaz řízení.
O dva roky později ochrnul po mrtvici a nedokáže se ani sám obléknout. Nyní se k tomu přidala ještě epilepsie. Slitovala se nad ním dokonce i státní zástupkyně, která by ho za normálních okolností měla poslat k soudu, a podala za něj letos v červnu žádost o milost. V tomto případě se jedná o takzvanou abolici - prezident chce totiž zastavit trestní stíhání. Proto ji musí spolupodepsat premiér (psali jsme zde).
Redakce MF DNES má k dispozici dopis ministra spravedlnosti Roberta Pelikána na Hrad, ve kterém kauzu vysvětluje. „I vzhledem k tomu, že sama státní zástupkyně navrhuje milost udělit, předkládám Vám tuto žádost k rozhodnutí,“ píše Pelikán prezidentovi. Porušení zákazu řízení ovšem nebylo jediným konfliktem se zákonem pana M. B.
Trest za krádež „prominul“ Klaus
Muž byl již třikrát soudně trestán - poprvé za křivé obvinění v roce 2003, pak za poškozování cizí věci v roce 2006 (podle informací ČTK se jedná o sprejera) a posléze za krádež v roce 2012. Na jeho poslední odsouzení k podmíněnému trestu se však vztahovala amnestie Václava Klause.
AbolicePrezident republiky může udělením milosti nejen zrušit již uložený trest, nýbrž také nařídit, aby se vůbec nezahajovalo trestní stíhání nebo aby se již zahájené stíhání zastavilo. Pokud se obviněný či obžalovaný chce před soudem „očistit“, může do tří dnů prohlásit, že na projednání věci trvá. Ani v případě uznání viny mu však trest již nehrozí. Ústavní novelizací z roku 2012, jíž byla zavedena přímá volba hlavy státu, se zároveň zpřísnila neomezená pravomoc prezidenta zasahovat do probíhajícího řízení - nově musí abolici spolupodepsat premiér. |
MF DNES v pondělí informovala i o další aktuální žádosti o milost. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán přeposlal prezidentovi shodou okolností v září i první žádost o milost, o kterou usiluje firma. Jedná se pravděpodobně o společnost Tenton, která koupila firmu Konstruktiva Branko, známou z kauzy Davida Ratha (více čtěte zde).
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček včera na sociální síti Twitter napsal, že Miloš Zeman žádost zamítne. „Návrh je nesmyslný. Firmy nesplňují žádnou ze stanovených tří podmínek,“ napsal Ovčáček (více čtěte zde).
Miloš Zeman při nástupu do funkce ohlásil, že milostmi bude šetřit a bude je udělovat pouze ve výjimečných případech ze zdravotních důvodů. Pravomoc provádět řízení o milostech převedl v prosinci 2013 na ministra spravedlnosti, protože ji pokládá za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě.
Zemanovi předchůdci ve funkci měli k této pravomoci velmi rozdílný přístup - Václav Havel udělil mezi roky 1990 až 2003 celkem 1 848 milostí (z toho 601 jako federální prezident), Václav Klaus omilostnil v následujících deseti letech 412 lidí.
