„Proud, se kterým jsme se loni setkali - a můžeme si o tom mediálně říkat, co chceme - je celý od začátku do konce proud ekonomické migrace. Pokud by šlo o uprchlíky, tak by pravděpodobně uprchli z rizikové země do země sousední, kde je poskytnuto bezpečí,“ řekl Haišman na semináři nazvaném „Možnosti integrace migrantů v Evropě“, který uspořádala Platforma pro zachování evropské kultury a jejích hodnot.
Skupina zemí V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, jsou podle něj základním oponentem „neomarxistických, sociálních experimentů z pera Evropské komise“, když jejím nápadům, jak přistupovat k migraci, oponují selským rozumem. „Poznámky o tom, že někdo je xenofob, by se daly alternovat tím, že někdo je sociální experimentátor,“ uvedl ve svém vystoupení.
To, co se odehrálo loni, kdy do Evropy přišlo přes milion uprchlíků a většina zamířila do Německa, je podle něj humanitární zvěrstvo a Česká republika nechce, aby to tu vypadalo jako v britském Lutonu nebo na předměstí Paříže, kde nebyla zvládnuta integrace přistěhovalců.
Kritizoval západní Evropu za to, jak přistupovala k migraci od šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy byl umožněn příchod levné pracovní síly, ale pak tyto země už nevěděly, co s těmi lidmi mají dělat dál. „Většina integračních peněz v té době v Německu, ve Francii, v Británii šla do vědeckých studií, do akademických diskusí a seminářů. Jestli nám státy chtějí dál diktovat, jak to máme dělat, tak my na to odpovídáme - přijďte se podívat, jak to má vypadat, když chcete být úspěšní,“ řekl Haišman
Přístup zemí západní Evropy k migrantům označil za nezodpovědnost a rezignaci. „Neúspěšnou integraci jsme zařadili mezi dvě nejhlavnější bezpečnostní hrozby, se kterými se tento stát bude do budoucna potýkat. Tou druhou je nezvládnutá, třeba i legální migrace,“ uvedl šéf odboru azylové a migrační politiky.
„Jestli stát vypustí z ruky nástroje, která má k regulaci migrace, tak v té chvíli ztrácí pozici v obhajobě bezpečnostních zájmů státu,“ zdůraznil. Prakticky všichni klíčoví čeští politici odmítají, aby se azylová politika sjednotila pro všechny státy Evropské unie, stejně jako stanovení trvalého mechanismu pro přerozdělování migrantů směřujících do Evropy.
Zdeněk Soukup, poslanec za ANO a zakladatel Platformy pro zachování evropské kultury a jejích hodnot, ke které se nyní hlásí 39 poslanců a senátorů napříč stranami, se ohradil proti tomu, aby mu byl vytýkán populismus. „Pokud se ale populismem rozumí, že slyším, co říká veřejnost, tak se klidně i k populismu hlásit budu,“ řekl na semináři.
Avizoval, že hned po krajských a senátních volbách bude iniciovat změnu jednacího řádu Sněmovny, podle níž by premiér i další členové vlády, kteří se účastní jednání o řešení migrace, museli ještě před tím vystoupit před celou Sněmovnou, nikoli pouze před výborem pro evropské záležitosti.
Řečníci na semináři, mezi nimiž byli například spisovatel Benjamin Kuras a bývalý muslim Lukáš Lhoťan, před imigrací z islámských zemí varovali a o možnostech integrace těchto lidí pochybovali. Zakladatel platformy Soukup mluvil o tom, že Česko podle něj migrační vlna nepostihla a hrozila by jen v případě, že se v EU podaří prosadit společnou azylovou a sociální politiku.
