Může za to nové nařízení Evropské unie, jež do seznamu invazních živočichů, tedy těch, kteří do evropské přírody původně nepatří, nově zařadila dalších 37 druhů zvířat i rostlin. Kromě nosála je to třeba i mýval severní, ibis posvátný nebo želva nádherná.
„U nás z tohoto seznamu máme dva druhy. Kromě nosála červeného ještě želvu nádhernou, která pochází z USA a Mexika, ale kvůli obchodu se rozšířila do celého světa,“ uvedl zástupce ředitele hlubocké zoo Roman Kössl.
Želvy nádherné tu však na rozdíl od nosálů nechovají ani nemnoží. A pokud návštěvníci v hlubocké zoo tuto dravou želvu přece jenom uvidí, je to odhozené zvíře od soukromého chovatele.
„Je to pořád dokola, někdo si koupí zajímavě barevnou želvičku, strčí ji do akvária, a když vyroste, vyhodí ji buď v přírodě, nebo u nás. Když jsme tu ještě měli malý mělký želví rybníček, každý podzim jsme z něj vylovili o 30 želv víc. A teď nám někdo hodil do jezírka v pavilonu Mata Mata už tři tyto želvy,“ popsal Kössl.
Hlubočtí ošetřovatelé zvířat je pak musí v členitém tropickém jezírku těžko lovit. Želvy nádherné jsou agresivní, uzurpují si nejlepší místa na slunění a sežerou zdejším vzácnějším terekám jednovousým všechnu potravu. Přitom hlubocká zoo dlouhodobě na chovatele apeluje, aby si nepořizovali domácí mazlíčky, kteří je časem omrzí a pak se jich lehkovážně zbavují.
Není výjimkou, když uvidíte, jak želva nádherná plave ve Vltavě nebo v jihočeských rybnících. V přírodě jsou zvyklé dlouze se slunit a jsou náročné na dostatek ultrafialového záření.
„Jsou schopné obtěžovat i vodní ptáky na hnízdech. Ti si je staví na sluníčku a želva ptáka z hnízda vystrká a sama se tam vyhřívá. Žerou i malé obojživelníky a působí další škody,“ vysvětluje Kössl.
Zoo pracuje s asociací Herpeta na projektu návratu želv bahenních do přírody, ale pokud tam budou želvy nádherné, je to podle nich marné úsilí.
Nosály mají i v Táboře
V táborské zoo chovají z nového seznamu invazivních nepůvodních druhů Evropské unie nosály a párek mývalů severních. Mají i ibisy posvátné, ale návštěvníci je tam neuvidí - táborští chovatelé je v květnu převezli do jihlavské zoo. „Nosálů máme osm, dvě dospělé samičky, samečka a pět květnových mláďat, jejichž pohlaví zatím neznáme,“ vypočítal mluvčí táborské zoo Filip Sušanka.
K seznamu invazivních druhů se vážou zákazy dovozu či prodeje zvířat a jejich chovu. To by do budoucna mohlo způsobit problémy hlavně u chovných skupin těchto zvířat v zoo.
Jihočeské zoologické zahrady se však zatím nehodlají svých zvířat zbavovat. „Nosál je vůdčí druh, který nám něco říká o americké přírodě, a máme zabezpečený výběh tak, aby se do přírody nedostal. Nebezpečí spíš hrozí od nezodpovědných chovatelů, jak to vidíme u želv nádherných,“ říká Kössl.
Vyčkávací taktiku volí také v Táboře. „Určitě se nechceme oblíbených nosálů ani mývalů zbavovat. Čekáme na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Tam by měla být jasně stanovená pravidla,“ podotkl Sušanka, který očekává, že zoo dostanou výjimku pro chov těchto zvířat.
Nový seznam invazivních nepůvodních druhů, které významně ohrožují přírodu, ekonomiku či zdraví obyvatel v Evropské unii, platí od srpna. Podle Jana Šímy, ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí, musí každý členský stát nařízení bezodkladně zavést do praxe. „V Česku to zajistí novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Návrh by měl vzniknout do konce letošního roku,“ předpokládá.
