Když Michal Vajdák obchází svůj sad na Kroměřížsku se čtyřiceti švestkovými stromy, několika jabloněmi, hruškami a meruňkami, není to příjemný pohled. Květy na jaře většinou pomrzly a plodů je oproti loňsku málo.
Meruňky nemá žádné, švestek tak desetinu dobré úrody. Jen jablek je hodně. A podobně jako on dopadli i další pěstitelé ovoce na východě Moravy.
„Je to bída. Po dobrém roku přišel špatný. Loni jsem vypálil zhruba sto litrů slivovice, letos to bude mnohem méně,“ posteskl si Vajdák, jenž se ale nechce smířit s faktem, že by měl pálenky málo.
Uvažuje proto, že do švestkového kvasu přidá švestkové kompoty a do jablečného jablečné. „Bude toho víc,“ plánuje.
Se slivovicí se experimentuje
Není jediný, kdo takto přemýšlí. V právě začínající sezoně páleničáři očekávají s ohledem na neúrodu ve velké části kraje různé experimenty.
„Zatím se k nám objednávají lidé hlavně s meruňkami, kterých je ale málo, a skorými jablky. Přihlásilo se i několik lidí s třešněmi a jeden s višněmi. Mohou ale přivézt i směsi různého ovoce, případně rybíz či maliny,“ hlásila Stanislava Chalupová z pálenice v Březnici, která se po opravě komínu rozjede příští týden.
Podle Chalupové budou lidé slivovici nahrazovat nejčastěji calvadosem, tedy pálenkou z jablek, kterých je relativně hodně. Ovšem nevylučuje ani to, že si více milovníků domácího alkoholu pomůže právě kompoty.
„Když se podrtí ovoce, do kvasu se nalije zavařenina, v níž je hodně cukru. Pak by se to mělo ještě zalít vodou,“ říká Chalupová.
„Pokud je kompot domácí, protože v kupovaném jsou látky, které brzdí kvašení, tak v tom problém nevidím. Dával bych ale jen dva litry do bečky kvasu,“ radí Zdeněk Halík z pálenice v Boršici u Blatnice.
Experimenty s jeřabinami i dýněmi
Někteří páleničáři se nebojí doporučit ani povidla. „Když se dají do trnek, tak krásně vykvasí a kořalka je velice dobrá. Už jsem to několikrát pálila,“ vzpomíná Chalupová.
Lidé se ale často nebojí – a letošní špatný rok je k tomu přímo vybízí – ani dalších rarit.
„Setkáváme se i s kvasem z černého bezu, jeřabiny a dokonce dýní,“ poznamenal Petr Širočka z pálenice v Jarcové, kde už týden pálí, avšak zatím z tradičnějšího ovoce.
Před vyjmenovanými experimenty ale spíše varuje. V těchto případech mluví o pálence, která má „specifickou chuť“.
„Třeba dýně bych si do kvasu nedal, pálenka z nich má zeleninovou chuť. Když jsem ji před časem dělal, moc mě to nenadchlo,“ popsal Širočka.
Vsetínsko je na tom lépe díky vyšší poloze
Na Vsetínsku, kde působí, mrazy nepoškodily květy švestek v takové míře jako jinde ve Zlínském kraji. Obecně platí, že to „odnesly“ stromy v nižších polohách. Těm na kopcích se přízemní mrazíky často vyhnuly.
Zato Zlínsko je z velké části bez švestek. David Linhart ze Zlína, který má na zahradě kolem patnácti švestkových stromů a asi deset jabloní, tak spoléhá právě na jablka. Do experimentů se mu moc nechce.
„Raději budu mít klasický calvados, o kterém budu vědět, jakou bude mít přibližně chuť. Ale třeba soused chce přidat do jablečného kvasu jablečný štrúdl. Každý si to dělá po svém,“ konstatoval Linhart.
Většina pálenic se rozjede naplno v září a říjnu. Až po sklizni švestek a pozdních jablek na podzim se tak ukáže, do jak velkých experimentů se lidé letos pustili.
U Jelínka sklízejí švestky stroje, u stromu stráví jen pár vteřin (více zde):
13. srpna 2015 |
