„Vracím se tím do dětství. Za domem u strejdy jsme měli včely, ale tenkrát jsem rozeznal maximálně tak čmeláka od včely. Líbí se mi práce s živými tvory,“ rozplývá se mladý vězeň.
Zatím absolvoval dvě lekce pod odborným vedením, brzy začne spolu s osmi dalšími vězni o včely pečovat sám. „Zatím znám spíš jen teorii. Ukázali nám jak vypadá úl, poznali jsme různé druhy včel, trubce, dělnice a královnu. Na včelaření se těším hlavně proto, že si vyzkouším nový věci,“ slibuje si Petr.
V budoucnu, až vězeňský mundúr vymění za civil, chce ve včelaření dokonce podnikat. Rodina jej v tom podporuje. „Táta byl nadšenej, psal jsem mu o tom. Je to lepší, než být pořád na ubytovně, není to takovej stereotyp. Ostatní vězni se mě na to ptali, taky by o to měli zájem,“ svěřuje se.
Vzbudit to dobré v nich
Petrův přístup je přesně to, co chce věznice vzbudit i u ostatních odsouzených. Lásku k živým tvorům, disciplínu a týmového ducha. O včely budou pečovat dvou a čtyřčlenné skupinky, které spolu musejí dobře komunikovat, aby včely nestrádaly.
„Získají nové zkušenosti a dovednosti, mohou po propuštění sami začít včelařit. Plno odsouzených nemá vytvořené pracovní návyky, o nic živého se nikdy nestarali. Včelaření je naučí řádu a pravidlům, která je třeba ctít. Musejí reagovat na různé problémy, sami se rozhodovat a komunikovat mezi sebou,“ vypočítává přínosy projektu mluvčí strážské věznice Martina Krutinová.
Spolu se čtveřicí úlů vzniklo ve věznici také zázemí pro stáčení medu a malá klubovna. Úly a vybavení věznice koupila z programu prevence kriminality, včelstva získali jako oddělky od místního včelaře. První med stočí vězni do sklenic příští rok, prozatím ale včelí produkty neopustí zdi věznice.
Med jako suvenýr z vězení
„Předpokládáme, že med zůstane zde k vnitřní spotřebě. Možná jej použijeme jako upomínkové předměty,“ zamýšlí se Petr Jurkulák, zástupce vedoucí oddělení výkonu trestu.
Kriminál není žádný med? Ve Věznici Stráž pod Ralskem je to už jinak. Osm odsouzených nechá správa věznice pečovat o několik včelstev. Na snímku Petr Jurkulák, zástupce vedoucí Oddělení výkonu trestu při rozmluvě s odsouzencem, který je do programu zahrnut.
V budoucnu by jej ale mohli i prodávat nebo věnovat jako dar třeba dětskému domovu, jak to dělají ve věznici Jiřice na Nymbursku. Tam projekt včelaření vězňů odstartoval a jejich projektem se inspirovala i strážská věznice. Proto vznikla i vtipná etiketa s květinou a včelou, opatřená nápisem Věznice Stráž pod Ralskem. Do budoucna se také počítá s rozšířením včelstev, mohlo by jich být až dvanáct.
Včelařit ovšem nemohou všichni vězni. Pobyt na čerstvém vzduchu v přítomnosti medonosného hmyzu je privilegium, jež je třeba si zasloužit.
„Ke včelám pouštíme jen dobře vytipované vězně, u nichž nehrozí riziko útěku. Tedy nikoho, kdo byl odsouzen k dlouhému trestu, má za sebou násilnou trestnou činnost, je psychicky narušený nebo má kázeňské přestupky,“ vysvětluje Petr Jurkulák. U včel mohou vězni strávit jeden rok, pak dostanou šanci další vybraní odsouzení.
Vězni pečou, foukají sklo i demontují ledničky
Věznice Stráž pod Ralskem je zařízení s ostrahou, které má oddělení s dozorem, tedy takzvaný typ B a C. K dnešnímu dni pojímá 787 vězňů, z nichž celá polovina pracuje i na vzdálených pracovištích, například jako pomocní dělníci ve sklářském průmyslu, montéři, baliči.
„Odsouzení vykonávají především různé druhy pomocných a montážních prací a to například ve sklárně, ve firmě zabývající se výrobou technických svítidel, v pekárně, ve firmě vyrábějící krmivo pro psy či provádějí demontáže elektrických spotřebičů,“ upřesňuje mluvčí Martina Krutinová.
Za práci dostávají mzdu, z ní se ale odečítají náklady na pobyt ve věznici, také se z ní strhávají případné splátky dluhů či alimenty. Část se jim pak ukládá na speciální účet a zbytek dostávají jako kapesné, které lze utratit kupříkladu ve vězeňské kantýně. Nejde ale o nijak závratné částky – v průměru jim jako hotovost zůstávají maximálně čtyři tisíce korun.
