K příměří v pondělí vyzvali jihosúdánský prezident Salvo Kiir i jeho odpůrce, bývalý povstalecký vůdce a viceprezident Riek Machar. Podle svědků v Džubě v úterý utichla střelba, zmizely i vrtulníky, ze kterých vojáci shazovali bomby, a tanky v ulicích. Obchody jsou však vypleněné a infrastruktura poničená.
We are off to a quiet morning in Juba. Looks like it will stay that way throughout the day. #SouthSudan #SSudan
„Příměří ale samo o sobě nic neznamená. Musíme si uvědomit, že nebylo podepsáno, ale jen vyhlášeno,“ uvedl pro iDNES.cz Karel Lizerot, vedoucí oddělení rozvojové spolupráce v rámci delegace Evropské unie v Jižním Súdánu, která byla v neděli evakuována do keňské Nairobi.
Podle Lizerota Machar hlavní město údajně opustil, Džubu tedy nyní kontroluje armáda prezidenta Kiira. „Samozřejmě to neznamená, že je mír. Navíc se zdá, že násilí začíná eskalovat v regionech mimo Džubu,“ doplnil diplomat.
Od čtvrtka, kdy v zemi propukly boje mezi stoupenci Kiira a Machara, přišlo o život více než 300 lidí. Mezi mrtvými jsou podle BBC i dva čínští vojáci, kteří v Jižním Súdánu působili v rámci mírové mise OSN.
Kiir s Macharem vyhlášením příměří zřejmě reagovali na velký diplomatický tlak, aby co nejdříve ukončili násilí a přestali tak ohrožovat křehkou mírovou dohodu, která platí od loňského srpna. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v pondělí vyzval Radu bezpečnosti, aby urychleně vyhlásila embargo na dovoz zbraní do Jižního Súdánu a schválila nové sankce proti osobám, které zodpovídají za nové násilí v zemi.
Kiir podle ČTK oznámil, že je ochotný se svým rivalem spolupracovat. Macharův mluvčí o den později uvedl, že viceprezident bude v úterý s prezidentem osobně nebo telefonicky o upevnění příměří jednat. Je však otázkou, nakolik dokážou své oddíly kontrolovat. O klid zbraní žádali už v pátek, boje však přesto pokračovaly.
Hlad a válka už z domovů vyhnaly desetitisíce lidí
Humanitární situace v Džubě zůstává i nadále velmi špatná. Mnoho lidí se stále ukrývá v kostelech a bojí se vycházet na ulice. Trápí je také nedostatek jídla a pitné vody. „Lídři Jižního Súdánu znovu zklamali své lidi. Jen zřídka země promarní svým jednáním sliby tak rychle,“ kritizoval Pan Ki-mun.
Hlad a obavy z násilí už z domovů vyhnaly tisíce lidí. Část z nich se schovává v areálech mise OSN (UNMISS) nedaleko Džuby, i ty však v pondělí zasáhla střelba. Vojáci při misi OSN navíc podle Lizerota nemají mandát na to, aby při konfliktu zasahovali nebo dělali patroly v ulicích.
Jižní Súdán míří k další občanské válce, v bojích zahynuly stovky lidí |
Po pěti letech od získání nezávislosti tak řada lidí prchá zpět do Súdánu. Do dříve největšího afrického státu už údajně uteklo přes sto tisíc lidí, další tisíce Jihosúdanců zůstávají uvězněni v hraničním městě Kiir Adem. K cestě do Súdánu totiž potřebují zvláštní povolení, které jihosúdánská vláda vydává jen při zvláštních příležitostech. Mnoho lidí tak raději uplácí úředníky na obou stranách hranice.
„Není tu žádná práce, žádné jídlo ani peníze,“ vysvětluje šestinásobná matka Ajak Adongová důvod, proč se rodina vydala na útěk. Pokud řeku oddělující obě země nepřekročí, nemá prý šanci přežít. V Kiir Ademu už však čeká dva měsíce. Celou dobu se živí jen vařenými listy, píše The Guardian.
Podle aktuálního průzkumu OSN čelí více než 4,8 milionu Jihosúdanců - tedy téměř polovina populace - „bezprecedentnímu nedostatku potravin“. Hlad už navíc netrápí jen obyvatele oblastí, kde zuří ozbrojený konflikt, ale i poměrně klidné regiony, které se nedokáží vyrovnat se slabými dešti a škůdci. Humanitární situaci navíc zhoršuje prohlubující se ekonomická krize a rostoucí ceny potravin.
Jižní Súdán opouštějí diplomaté i obchodníci
Kvůli nejnovějším bojům evakuuje řada států z Jižního Súdánu své obyvatele, ze země odcházejí i mezinárodní organizace včetně Lékařů bez hranic. Mluvčí ugandské vlády potvrdil, že na bezpečnou evakuaci tamních obyvatel bude dohlížet armáda. V Jižním Súdánu totiž působí mnoho ugandských obchodníků a podnikatelů. Kvůli nebezpečné situaci nechaly ze své diplomatické mise v zemi stáhnout veškerý personál, jehož přítomnost není nezbytná, i Spojené státy.
Do Jižního Súdánu nejezděte, varuje ministerstvoČeské ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK uvedlo, že na území Jižního Súdánu nemá žádné zaměstnance. Oblast spadá do působnosti velvyslanectví v Etiopii. To je v kontaktu s několika českými občany, kteří se v Jižním Súdánu pohybují. „Podle informací MZV ČR se na území Jižního Súdánu aktuálně nacházejí tři čeští občané. Velvyslanectví ČR v Addis Abebě je s nimi průběžně v kontaktu, všichni by měli v nejbližší době zemi opustit," uvedla Karolína Rezková z tiskového odboru úřadu. České ministerstvo před cestami do Jižního Súdánu dlouhodobě varuje. V doporučení, které je od loňského prosince dostupné na webových stránkách, vyzývá české občany, aby se cestám do země zcela vyhnuli. „Na tomto postoji se nic nemění," potvrdila Rezková. |
V neděli byla ze země rovněž evakuována delegace Evropské unie. „Jako delegace EU jsme měli obrovské štěstí, že jsme odjeli v neděli, ale někteří další diplomaté tam zůstali. Jejich evakuace i evakuace pracovníků humanitárních organizací ale pokračuje i přes příměří,“ uvedl pro iDNES.cz Lizerot.
Nezbytní členové delegace Evropské unie se podle něj do Jižního Súdánu vrátí hned, jak to bude možné. Zbytek delegace bude na situaci dohlížet ze sousední Etiopie. „Je důležité udržovat tam politickou přítomnost,“ dodal.
Jižní Súdán vyhlásil před pěti lety nezávislost. V prosinci 2013 ale jeden z nejchudších států světa zachvátila občanská válka, připomíná ČTK. V konfliktu proti sobě stojí síly loajální prezidentovi Kiirovi a povstalci podporující Machara. Násilnosti mají nejen politické, ale i etnické pozadí: za Kiirem stojí příslušníci jeho kmene Dink, Machara podporují Nuerové.
Machar se koncem letošního dubna vrátil do metropole Džuby, kde vzápětí složil slib viceprezidenta v nové vládě národní jednoty. Jde o součást naplnění mírové dohody ze srpna 2015, která má vést k ukončení války. Podle Lizerota se ale zatím podařilo realizovat jen velmi málo bodů této dohody.
