To, že se na přijetí zákona vláda shodla, potvrdil premiér Bohuslav Sobotka. „Vláda plní svůj program a snižuje daňové zatížení pracujících rodin s dětmi. Pomocí dnes schválené novely zákona o dani z příjmů zajistíme s účinností od 1. ledna 2017 vyšší slevu na dani rodičům se dvěma, třemi a více dětmi,“ uvedl předseda vlády.
Vláda schválila další snížení daní pro rodiny s dětmi. Na 2. dítě se sleva na dani zvýší o 2400 Kč a na 3. a každé další o 3600 Kč ročně.
Na zvyšování daňového zvýhodnění u vícečetných rodin se tři vládní strany dohodly už při sestavování koalice. Tlačila na to zejména nejmenší vládní strana KDU-ČSL a daňové slevy se zvyšovaly už v loňském i letošním roce. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka hned také na Twitteru ocenil, že vláda plní další část programu jeho KDU-ČSL.
Zatímco u prvního dítěte zůstává po celé období současné vlády daňové zvýhodnění na 13 404 korunách, u druhého dítěte vzroste za této vlády tato částka o celkově 6 tisíc korun ročně na cílových 19 404 korun, u třetího dalšího dítěte dokonce celkem o 10 800 korun ročně na 24 204 korun.
Další zvýšení částek daňového zvýhodnění na vyživované dítě pro rok 2018 a další léta ministerstvo financí nepředpokládá.
Zpřísnění podmínek pro získání slev
Vláda navrhuje i zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti tak, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný pro získání bonusu. „Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují aktivních příjmů, to znamená příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti,“ uvádí předkládací zpráva úřadu ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO.
Nyní může daňový bonus na vyživované dítě uplatnit poplatník, pokud jeho roční příjmy dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy. Do limitu se započítají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z nájmu i kapitálového majetku. Změnu si vyžádal rostoucí počet podvodů v souvislosti s bonusem a rostoucí objem vyplácených bonusů. Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto „zápornou daň“ vyplatí - ročně to může být až 60 tisíc korun.
Mezi další navrhované změny patří odejmutí daňové podpory doplňkového penzijního spoření v případě výplaty částečného odbytného nebo rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty.
Vláda také navrhuje stanovit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2500 Kč) obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce. To znamená, že tyto příjmy budou podléhat srážkové dani 15 procent a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
Zákon zavede termín nespolehlivá osoba
V případě zákona o DPH se zavádí nově institut takzvané nespolehlivé osoby. Tou se může stát fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Nespolehlivou osobou se ze zákona také stane nespolehlivý plátce DPH, jehož registrace k DPH byla zrušena.
Proti daňovým únikům se navrhuje rozšířit přenesenou daňovou povinnost, a to o případy, kdy jsou obchody hrazeny virtuální měnou. Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.
„Novelou zákona o dani z příjmů bojujeme zároveň proti daňovým únikům – součástí je mimo jiné i novela zákona o dani z přidané hodnoty, která přináší například specifické úpravy zdaňování společností (dříve sdružení), zavedení institutu nespolehlivé osoby (vedle institutu nespolehlivého plátce DPH) nebo zavedení ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou. Věřím, že z řady návrhů ocení občané i usnadnění platby cel, daní či poplatků platební kartou,“ uvedl premiér Sobotka.
Vláda také navrhuje změnit místní poplatky. Obce by tak měly mít možnost obecně závaznou vyhláškou stanovit sazbu poplatku za vjezd do vybraných částí měst vyšší než dosud. Ministerstvo financí navrhlo růst z 20 na 200 korun.
