„Účastníci shromáždění, kterého se zúčastnila žalobkyně, neudělali nic protizákonného. Projevovali svůj názor na místě, kde bylo shromáždění nahlášeno,“ uvedl zástupce Krejčové Pavel Uhl. Policie zasáhla proti ní a dalším lidem, přestože věděla, že jde o účastníky shromáždění. „Tím bylo omezeno jejich právo se svobodně shromažďovat,“ řekl dále Uhl.
Podle právní zástupkyně Krajského ředitelství policie v Praze Evy Matyášové shromáždění rozpuštěno nebylo, policie zasáhla pouze proti jednotlivým osobám. To uznal i senát Ivanky Havlíkové. „Za rozpuštění nelze považovat zásah policie proti několika málo účastníkům, kteří neuposlechli výzvy policie,“ zdůvodnila rozhodnutí.
Matyášová předložila videozáznam pořízený policií, který zásah dokumentuje. Předsedkyně senátu ho nechala přehrát, stejně jako jiný záznam stejné události předložený Uhlem.
Kamera zachytila, jak Krejčová spolu s přítelem a dalšími lidmi sedí na zemi a nechtějí odejít. Policie je vyzve, aby místo opustili, a když to neudělají, začne je zvedat ze země. Podle velitele zásahu to bylo nutné i pro jejich vlastní bezpečnost a zdraví, seděli totiž na místě, kudy měl procházet pochod odpůrců imigrace. Výzvu k rozpuštění shromáždění nevydal.
Matyášová chtěla přinést ještě další záznam z kamery. „Soud považuje stávající důkazní stav za dostatečný k tomu, aby rozhodl,“ odmítla to soudkyně. Právní zástupkyně policie soudu navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. „Neuvedla skutečnosti, které by nasvědčovaly, že ze strany policie byl proveden úkon, který by mohl být chápán jako rozpuštění shromáždění,“ řekla. Shromáždění podle ní pokračovalo i po zásahu proti jednotlivým lidem, kteří chtěli blokovat jiné shromáždění.
Sedící lidé chtěli zabránit pochodu
Začátkem loňského července se v Praze konalo několik demonstrací, pro i proti přijímání uprchlíků. V řadách odpůrců imigrace se tehdy objevily i šibenice (více zde). Shromáždění svolala Národní demokracie, řečnil například Adam B. Bartoš.
Kateřina Krejčová a její přítel Tomáš Schejbal se ale účastnili jiného shromáždění na Můstku, které naopak přišlo projevit sympatie uprchlíkům. Jmenovalo se Proti Národní demokracii a svolali ho zelení. Někteří demonstranti seděli na chodníku, čímž by mohli zabránit průchodu protiuprchlického pochodu.
Policisté je začali zvedat a počínali si přitom nevybíravě. Prý proto, že neuposlechli výzvu, aby místo opustili. Když povalili na zem přítele Krejčové, žena se zvedla a pokusila se od něho zasahujícího policistu odtrhnout. Její přítel přišel po zakleknutí na zemi o část zubu.
Policista Filip Dlesk si později postěžoval, že mu přitom hnula ramenem a způsobila mu zranění. Soud za to Krejčovou nejprve potrestal, při odvolacím jednání byl ale verdikt zrušen a Krejčová zproštěna obžaloby (čtěte zde).
Proti středečnímu závěru soudu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
