Toto úterý se konaly primárky v šesti státech, vedle jiných i v Kalifornii, největším státě USA. Do té doby se dalo Sandersovo setrvávání ve volbách pochopit jako snaha získat na svoji stranu superdelegáty.
Hillary Clintonová měla v počtu získaných delegátů sice již výrazný náskok, Sanders však spoléhal na to, že se mu podaří v Kalifornii vyhrát a díky tomu následně přesvědčit právě superdelegáty.
Jenže v Kalifornii a dalších státech slavila vítězství Clintonová, Sanders vyhrál pouze v malých státech Montana a Severní Dakota. Přesto Sanders odmítá z voleb odstoupit. Proč tomu tak je?
Miloš Gregor Politolog Miloš Gregor Vystudoval politologii, v současnosti je vyučujícím na katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně. Profesně se věnuje volebním kampaním, politickému marketingu, komunikaci a propagandě. Sám se na řadě kampaní podílel. |
Politika je složitou soustavou různých her. Každý hraje několik her najednou, přičemž je nutné přemýšlet několik tahů dopředu. Kdo tak nečiní, brzy končí. Zároveň ne všechny hry jsou veřejnosti viditelné, spíše naopak. Proto někdy bývá těžké porozumět jednotlivým krokům politika.
Barack Obama se včera setkal se Sandersem, aby spolu diskutovali o současném stavu demokratických primárek. Což si můžeme volně přeložit jako snahu přesvědčit Sanderse, aby z voleb odstoupil a uvolnil tak ruce Clintonové. Ta se místo plného soustředění na Trumpa musí stále obhajovat mezi demokraty v primárkách, což ji stojí drahocený čas, energii i peníze.
Po hodinovém setkání s Obamou Sanders skutečně prohlásil, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby zabránil Trumpovi stát se prezidentem. Snad poprvé také jednoznačně připustil, že by kvůli tomu mohl úzce spolupracovat s Clintonovou.
Stále nic však nenasvědčuje tomu, že by z voleb odstoupil před posledními primárkami v D.C. příští úterý. Na přímé dotazy novinářů, zda a případně kdy plánuje z voleb odstoupit, však i včera odmítal odpovědět. Zmínka o důležitosti sjednocení demokratů však dává tušit, že si připravuje pole pro kandidaturu na viceprezidenta.
Už delší dobu se objevují spekulace, že by tuto pozici u Clintonové mohl zaujmout právě on. Dávalo by to smysl: dva sokové z primárek, jejichž kampaň posledního půl roku demokraty dělila, budou kandidovat společně a stranu tím znovu sjednotí.
Navíc Sanders by Clintonové mohl pomoci získat hlasy voličů znechucených dosavadní politikou – tedy tím, co Clintonová reprezentuje v čiré podobě. Tyto hlasy jsou pro Clintonovou důležité také proto, že je to hlavní skupina voličů, mezi kterými čerpá svoji podporu Donald Trump.
Bernie Sanders už se smířil, že příští hlavou USA nebude, nyní však hraje nejspíš jinou hru. Pokud by z voleb odstoupil moc brzy a snadno, neměl by příliš výhodnou pozici pro případné vyjednávání podmínek jeho kandidatury na viceprezidenta. Se Sandersem můžeme ideologicky souhlasit či nikoliv, jedno mu ale upřít nelze – zápal pro věc a víru ve svůj program.
Ostatně i po zmíněném setkání s Obamou prohlásil, že chce i nadále bojovat za systém sociálního zajištění, dostupnost studia na vysokých školách a zlepšení infrastruktury. To je agenda, se kterou se pojede na červencový demokratický konvent.
Clintonové se hodí každý den, který může věnovat souboji s Trumpem. Proto bude-li chtít Sanderse jako svoji volební dvojku, bude jej muset přesvědčit co nejdřív. A tím přistoupit i na část jeho programu. Sanders ale musí své herní tahy volit uvážlivě, neboť by se mu také mohlo stát, že hru překombinuje.
Už nyní někteří superdelegáti, kteří původně vyslovili podporu jemu, přešli ke Clintonové, stejně tak sponzoři. Cítí, že jeho politická hodnota klesá. Lehce se tak může stát, že místo pozice kandidáta na viceprezidenta zůstanou Sandersovi oči pro pláč.
