Schůzka, na které se domluvilo získání utajovaných informací, proběhla podle obžaloby 27. března 2012 v hotelu Ventana v pražské Celetné ulici. Sešli se tu lobbista Ivo Rittig a tehdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra, aby vyřešili, co se zprávou BIS, tvrdí policejní spis.
Jen šest dní předtím totiž dostal premiér Petr Nečas (ODS) zprávu od ředitele BIS, která byla v utajeném režimu. Týkala se Rittigova vlivu na státní instituce a společnosti s majetkovou účastí státu. Jindra se o ní podle žaloby dozvěděl od ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), neznal ale její obsah. Bendl o existenci zprávy věděl pravděpodobně přímo od premiéra. „On si ho tam zavolal. Ale Petr mi neřekl nic jinýho,“ je slyšet na odposlechu. Pravděpodobně jsou to Jindrova slova určená Rittigovi.
Schůzka, na které zprávu řešili, se podle obžaloby konala v pokoji číslo 26 po 16. hodině odpolední. Na prostorových odposleších z pokoje je slyšet v pozadí puštěná televize. Účastníci schůzky tvrdí, že pouze komentovali to, co zaznívalo v televizi, a nic konkrétního nedomlouvali.
Jeď do Hrzánského paláce...
Státní zástupce Martin Brzobohatý je ale přesvědčen, že právě tam obžalovaní řešili, jak zjistit informace ze zprávy BIS. „Musím vědět, co se děje, musím to vědět,“ je slyšet na nahrávce. Že účastníci schůzky pouze společensky netlachali, jak tvrdí, ale řešili něco závažného, vyplývá i z jiných pasáží. V jednu chvíli například jednomu z nich zazvoní telefon. „My řešíme nějaký s*ačky o level vejš ještě,“ omlouvá se volajícímu.
Na odposlechu z hotelového pokoje je také slyšet, jak Jindra s Rittigem instruují dalšího člověka, podle obžaloby právníka Davida Michala, aby jel do Hrzánského paláce. Právě tam se podle státního zástupce setkal s Nečasovou a dozvěděl se od ní informace, které předal Rittigovi a Jindrovi.
Později jeden z účastníků bere zvonící telefon. „Je to zpráva BISky? (...) Je to o prachách, není to o prachách, náhodou?“ ptá se. Obžaloba tvrdí, že Michal Rittiga o výsledku schůzky zpravil nejprve telefonicky, poté se s ním a s Jindrou setkal osobně.
Premiér utajovanou zprávu se dvěma přílohami dostal 21. března a její obsah podle obžaloby vyzradila Nečasová (tehdy Nagyová), ředitelka sekce kabinetu. „Nevěděla jsem, že předsedovi vlády byla doručena utajovaná informace ředitele BIS. I kdybych to věděla, nemohla bych znát její obsah,“ odmítla to Nečasová. Zprávy tohoto charakteru prý vůbec nešly k premiérovi přes ni, ale přes šéfa úřadu vlády Lubomíra Poula. Nečasová měla ale již v té době s premiérem partnerský vztah, podle jejích slov trval tehdy osm let.
Obžalovaní se snažili odposlechy zpochybnit
Odposlechy se obžalovaní snažili mermomocí zpochybnit jako nezákonně získané. Povoloval je totiž ostravský soud místo pražského, kam kauza místně spadala. Soudce Petr Novák ale jejich námitku zamítl a odposlechy přijal.
Nahrávku upravovala znalkyně Marie Svobodová, kterou soudce vyslechl ještě před tím, než nahrávky pustil. „Odstraňovala jsem ruchy a šumy pro zvýšení srozumitelnosti. Odstraňuje se jen to, co je mimo pásmo řeči,“ vysvětlila. Žádné střihy, mazání slov či podobné manipulace s nahrávkou neprováděla. Uvedla, že odstranit z nahrávky zvuky z puštěné televize není současnými metodami možné, proto je televize na nahrávce stále slyšet. Obžalovaní Jindra a Michal tvrdili, že nahrávka je natolik nesrozumitelná, že nic neprokazuje. „Já to tady prostě neslyším,“ řekl Jindra novinářům.
Obžalovaní, jejich advokáti a státní zástupci ale měli při poslechu nasazená sluchátka, takže slovům rozuměli lépe než veřejnost, která byla odkázána jen na reproduktor. Podle státního zástupce Martina Brzobohatého je nahrávka dobře srozumitelná. Věří, že jako důkaz obstojí.
Hlavní líčení se čtyřmi obžalovanými bude u Městského soudu v Praze pokračovat i v následujících dnech. Jsou stíhaní za vyzvídání a vyzrazování utajovaných informací. Lobbista Rittig obžalobu označil jako smyšlenou, vinu všichni aktéři svorně odmítají (více o prvním dni jednání čtěte zde).
