Horní komora o tom rozhodla po čtyřhodinové debatě, v níž se argumenty zastánců předlohy mísily s námitkami ohledně příliš širokého vymezení působnosti NKÚ či zmnožení kontrol, což vadilo i Svazu měst a obcí nebo Asociaci krajů. Senátoři zamítli i prováděcí zákon o rozšíření pravomocí NKÚ. Po neschválení ústavní novely, na kterou měl zákon navazovat, neměli jinou možnost.
Pro schválení ústavní novely hlasovalo 37 ze 68 přítomných senátorů. K přijetí byla ale třeba třípětinová většina, tedy aktuálně nejméně 41 hlasů vzhledem k tomu, že šlo o změnu ústavy. Sněmovna kvůli tomu nemůže Senát přehlasovat. Následné nezbytné zamítnutí prováděcího zákona, které bude muset ještě potvrdit Sněmovna, získalo o 30 hlasů více.
Podle novely mají kontroloři úřadu prověřovat i hospodaření krajů, obcí a jejich příspěvkových organizací. NKÚ by dohlížel i na státní fondy, zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy, Českou televizi a Český rozhlas.
Horní komora obě normy odmítla ve snaze přimět vládu k tomu, aby je v souladu se svým programovým prohlášením předložila souběžně se zákonem, který by odstranil mnohonásobné kontroly různých úřadů ve stejné věci. Splnit tento požadavek by kabinet mohl zákonem o kontrole a řízení veřejných financí, který ministerstvo financí předložilo tento měsíc k projednání v Legislativní radě vlády.
Senátory nepřesvědčil Dienstbier ani Kala
Ústavní novela čekala na rozhodnutí horní komory dva roky, mimo jiné kvůli tomu, že senátoři chtěli mít k dispozici i prováděcí zákon. Ministr Jiří Dienstbier marně senátory ujišťoval o tom, že NKÚ nebude kontrolovat účelnost a efektivnost hospodaření obcí, což by bylo zásahem do ústavního práva na samosprávu územních samosprávných celků, ale jen soulad jejich hospodaření se zákony.
Potvrdil to i prezident NKÚ Miroslav Kala. Přislíbil nicméně v souladu s požadavky Senátu, že jeho úřad prověří, kolika kontrolám musejí samosprávy čelit, kolik to stojí a jestli systém je, nebo není efektivní.
K přijetí norem nepomohly ani návrhy bývalého ministra pro místní rozvoj Radko Martínka, podle nichž se pravomoci NKÚ neměly vztahovat na obce do 10 000 obyvatel a měly začít platit až za dva roky.
