Studie se zaměřila na čtyři státy, ve kterých je vysoký podíl lidí vyznávajících islám - na Velkou Británii, Španělsko, Francii a Německo. Zkoumala, jaké je riziko radikalizace muslimských komunit v těchto zemích a jaké jsou její příčiny.
Odhodlání použít násilí k obraně své víry vyjadřuje 35 procent muslimů, mezi fundamentalisty je jich dokonce 72 procent. Podle materiálu, který čerpá z řady zahraničních výzkumů, tvoří fundamentalisté v těchto zemích 44 procent muslimů. Studie je definuje jako věřící, kteří schvalují pouze jedinou interpretaci Koránu a náboženská pravidla nadřazují právním normám země, kde žijí.
Na mínění muslimů žijících v Evropě mají podle autorky studie, socioložky Markéty Blažejovské, rozhodující vliv imámové.
„Je velice znepokojující, že mezi vlivem zahraničních a místních, evropských imámů na radikalizaci není žádný rozdíl. Ukazuje nám to, že takzvaný evropský islám se příliš neliší od náboženských diskurzů, které převažují v muslimském světě,“ upozornil na čtvrtečním představení studie ředitel Evropských hodnot Radko Hokovský.
Recept proti fundamentalismu: vzdělání a práce
Zatímco náboženský fundamentalismus jde ruku v ruce s radikalizací, univerzitní vzdělání naopak toto riziko silně snižuje, uvedla Blažejovská. K fundamentalismu tíhnou překvapivě spíše lidé, kteří svou ekonomickou situaci považují za dobrou, naopak chudí a pracující muslimové jsou k němu nejméně náchylní.
Expertka: Muslimky nejsou jen oběti, změnu si musejí vybojovat samy |
To potvrzuje i expert na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš, který zmínil, že radikalizace obvykle nepřichází v první generaci, která se přistěhuje do Evropy, ale až v těch následujících. „Migranti, kteří přišli, mají snahu uplatnit se na pracovním trhu, je pro ně rozhodující zabezpečení života. Naopak hledání ideologie, myšlenkového směru, se kterým by se mohli identifikovat, přichází až ve druhé, třetí generaci,“ řekl Mareš.
Nejlépe integrovaní jsou podle studie muslimové v Německu. Projevuje se to například v postoji k právu šaría - zatímco ve Francii ji za „hlavní zdroj práva“ považuje 72 procent muslimů, v Německu jen 13 procent.
Jako poměrně liberální se projevují v Německu turečtí Alavité, naopak Pákistánci si drží odstup a studie je označuje za „nejméně kulturně a hodnotově integrovanou skupinu“. Právě srovnání různých přistěhovaleckých skupin je podle Blažejovské zásadní pro zvládnutí integrace.
Česká debata o islámu je hysterická, říká šéf think-tanku
Podle Hokovského existují v souvislosti s islámem různé mýty. „Je zde zmatek a hysterie v české debatě, jak odlišit islám mainstreamový od jeho fundamentalistické interpretace,“ vysvětlil, proč je důležité se situací zabývat seriózně. Zároveň zmínil, že je potřebné sbírat další data k této problematice.
Think-tank představil i druhou studii, a to o možnostech českého právního systému bránit se extremismu ve všech jeho podobách. „Mezery jsou v tom, jak shromažďovat informace a jak k tomu přimět orgány, ale právní podklad existuje,“ ujistil Mareš.
Podle Hokovského jsou v Česku současné paragrafy dostatečné nejen pro stíhání násilí, ale i pro nabádání k němu nebo sympatizaci s hnutím potlačujícím práva. „Česká republika by neměla opakovat chyby některých západních států s početnou muslimskou menšinou. Liberální demokracie se musí umět bránit,“ zmínil ředitel think-tanku. V Česku vzniká Centrum terorismu a hybridních hrozeb, které by se těmto problémům mělo věnovat.
