Církve musí platit daně jako všichni ostatní, tvrdil hejtman Jiří Zimola na jednání krajského zastupitelstva. Obhajoval svůj návrh novely zákona o církevních restitucích, který předkládá kraj do parlamentu.
Podle této novely mají být zdaněny paušálně vyplácené státní náhrady za církevní majetek, který nelze vydat, a finanční příspěvky na činnost církví a náboženských společností.
„Motivem novely není zpochybnění procesu morální a hmotné satisfakce církví a náboženských společností za historické křivdy, ale úsilí o narovnání současného postavení církví v souladu s českým právním řádem,“ zdůraznil Zimola.
Vztahy hejtmanství s církví výrazně ochladly poté, co se církev začala u soudu hlásit k dalšímu majetku. Aktuálně čelí kraj 23 žalobám církví na určení vlastnictví k movitým a nemovitým věcem.
Například Biskupství českobudějovické požaduje kompletně obnovené budovy automobilní průmyslovky v budějovické ulici Skuherského a na 2 500 věcí z Jihočeského muzea. Vyšebrodské cisterciácké opatství chce opravené budovy střední školy cestovního ruchu na budějovickém Senovážném náměstí.
První reakcí kraje na soudní žaloby bylo dubnové rozdělování grantů na obnovu kulturních památek. Církevní památky na jihu Čech nedostaly od zastupitelů poprvé v novodobé historii kraje ani korunu.
„Pobouřilo mě to. Kraj vyhlásil grantový program, který měl pro všechny žadatele stejné podmínky, a v důsledku toho, že se někde s někým soudí, kraj odmítl dotovat církevní objekty,“ řekl zastupitel Luboš Průša z opozičního politického hnutí Jihočeši 2012.
A minulý týden na zastupitelstvu přišla další reakce krajské levicové koalice sociální demokracie a komunistů na církevní téma. Ačkoli si současná krajská vláda počkala s prvním legislativním počinem tři a půl roku, zastupitelé dostali materiál Problematika církevních restitucí pouhé dva dny před čtvrteční schůzí a v podkladech na webu kraje vůbec nebyl. Proto ho ještě neviděl ani budějovický biskup Vlastimil Kročil: „Až se seznámíme s obsahem toho, co bylo přijaté, tak se vyjádříme.“
Dostanu-li dar, musím ho zdanit
Za nevídaný spěch s prosazením návrhu novely zákona o církevních restitucích a zároveň s ní změnou zákona o daních z příjmu si krajská koalice vysloužila ostrou kritiku opozičních zastupitelů.
„Hejtman vypouští džina z lahve, který se mu může vymstít stejně jako například premiéru Cameronovi referendum v Británii. V obou případech se jedná o předvolební populistický krok. Zákon je dohodou s církvemi a tímto by došlo k nastavení zcela jiných pravidel této dohody,“ je přesvědčen zastupitel a senátor Tomáš Jirsa z ODS.
A zastupitel Jaromír Talíř z klubu KDU-ČSL upozornil na podobu jihočeské novely zákona s předlohou KSČM. „Mezi nimi je určitá časová prodleva, takže ten krajský návrh je vyšperkovanější. Je vidět, že ho měli k dispozici a některé sporné věci odstranili,“ podotkl Talíř.
Zatímco opozice si v bouřlivé diskusi o návrhu novely církevního restitučního zákona nebrala servítky, koaliční zastupitelé zářili spokojeností, a dokonce si dvakrát i zatleskali.
„Názory, že tato legislativní iniciativa je odvetou, či dokonce mstou a podobně, neberu. Já bych použil známé rčení: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. A musíte si uvědomit, že tu jde o zákonodárnou iniciativu, my tady o ničem nerozhodujeme. Pouze dáváme politicky najevo věc, na kterou máme nárok. Na Poslanecké sněmovně bude záležet, jak se s tím vypořádá,“ argumentoval zastupitel Tomeš Vytiska z klubu KSČM.
Pokud se budou podle Talíře poslanci držet práva, nemá krajský zákon příliš velkou šanci na přijetí. Poslanec Vítězslav Jandák z ČSSD mu šanci dává. „Myslím, že může uspět. Nejde o to někoho trestat, nesouvisí to s restitučním zákonem, ale s běžnými pravidly v demokratické společnosti, která platí pro všechny stejně: dostanu-li dar, musím ho zdanit,“ přemítá Jandák.
