Aniž by přímo zmínili Evropskou komisi (EK), zákonodárci z vládních lavic přijali usnesení, ve kterém svou vládu vyzvali k obraně státní svrchovanosti. „Čekáme, že polská vláda neustoupí žádnému ultimátu,“ zdůraznil za autory usnesení Maciej Malecki (PiS).
Podle usnesení je Polsko „demokratický právní stát“, ale nedávné pokusy o porušení polské svrchovanosti „zpochybňují zásady demokracie, právní řád a sociální klid“ v zemi.
Chtějí vládnout po putinovsku, naštval Bill Clinton Maďarsko a Polsko |
Předpokládá se, že EK v pondělí zašle do Varšavy svůj „názor“ na krizi kolem polského ústavního soudu. Podle konzervativního listu Rzeczpospolita komise uvede, že v Polsku neplatí demokratické normy a že bez právního státu nemůže být řeči o demokracii a o respektování základních práv. Půjde o předzvěst dalšího kroku EK v proceduře proti Polsku.
Premiérka Beata Szydlová ve svém vystoupení kritizovala EK i opozici, kterou obvinila, že polské záležitosti neřeší doma, ale v cizině.
„Mohu dnes říci, že v Evropské komisi je stále více těch, kterým záleží na rozbití Evropské unie, než na jejím rozvoji. A opozice hájí hlavně vlastní zájmy,“ prohlásila Szydlová.
„Polsko se za vás stydí,“ poznamenal na premiérčinu adresu předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Nechyběla varování před „občanskou válkou“ a před „pálením mostů“ s Evropou.
„Krize se prohlubuje,“ usoudil server Onet.pl.
„Premiérčino vystoupení si lze vysvětlit jedině frustrací - a tím, že se vláda chystá kapitulovat ve sporu o ústavní soud,“ naopak odhadl liberální list Gazeta Wyborcza.
Spor o moc
PiS po výrazném vítězství v parlamentních volbách loni v říjnu učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Brusel k zahájení procedury, která by mohla skončit přijetím sankcí proti Polsku. Spornou novelu mezitím polský ústavní soud zamítl jako neústavní. Premiérka ale odmítla toto rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku. Situace tak zůstává prakticky na mrtvém bodě.
Postup vládnoucí strany proti soudu kritizovala jako ohrožení demokracie jak Benátská komise evropských znalců ústavního práva, jejíž názor si polská vláda původně vyžádala, tak Evropský parlament.
Pokud Varšava nezačne s Bruselem spolupracovat na řešení sporných bodů „v rozumné době“, může komise v dalším kroku, doporučení, stanovit pevné datum pro vyřešení problému. Jako poslední krok se Brusel může uchýlit k článku sedm Smlouvy o Evropské unii. Ten se zabývá rozhodováním členských zemí o tom, že jeden stát z jejich středu závažně a trvale porušuje základní unijní hodnoty. Polsko by v nejzazším případě mohlo přijít o právo hlasovat v Evropské radě (vrcholné schůzce EU), ale takový krok je pokládán za nepravděpodobný.
